SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
Prasnice a selátka. | |
Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Více ropy, levnější potraviny? - 19. 9. 2007 - xy"Před vyhynutím máme i nějakého skokana rudokrkého, který u Hradce Králové snad přežije za pomoci ekologů, kteří omezí čerpání zdrojů pitné vody, které stály 1,1 miliardy. O lidi tak moc nejde a o peníze už vůbec ne, že?" Leo, prosím Vás, kde že to žije ten váš skokan rudokrký? Vy máte přírodovědné vzdělání? Z čeho? Z matematiky, fyziky nebo chemie? Ale tu se bavíme o ekologii. A to už nechci hodnotit a rozebírat vaše znalosti okolo Lenina a bolševické revoluce na podzim 1917. Taky se mi líbí, jak máte perfektně zmapované vymírání druhů z poslední doby ledové a přitom věda nemá dodnes podchycené druhy, jež se vyskytují v některých oblastech světa. Jestli si ale přečtete tu úplně moji první poznámku k danému tématu, zjistíte, že nehodnotím změny na Zemi způsobené posuvy zemských ker, či vlivy vesmírných těles, nýbrž pouze komentuji vliv přelidnění na ostatní organizmy. A na to nepotřebujete žádné školy, stačí si leda všímat svého okolí. |