SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
Prasnice a selátka. | |
Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Více ropy, levnější potraviny? - 17. 9. 2007 - LeoZkuste si přečíst tu knihu ( když o ní spolu diskutujeme, bude to lepší, než to nejlepší z Lenina- ten jak známo vpodstatě jen sporostě nadával menševikům a vydalo to na celé spisy), v té ekologické knize je i pasáž o tom, jak All Gore tvrdil, že ročně vymírá 40 000 druhů,což není ani v náznacích pravda. Řeknu, že přestřelil asi 200 x, je to tam vyčísleno, ale už to z hlavy nevím. Naše televize tvrdí, že denně zmizí jeden druh, ale neříká kde. Malý příklad - největší vyhubení velkých zvířat v Evropě nastalo 16-18 století snad v souvislosti se střelnými zbraněmi. Nehledě na to, že vymírání druhů je odvěkou součástí života na Zemi a došlo i v gelogických dobách prudce na vyhubení až 80% druhů a to samozřejmě bez účasti člověka, který tu ještě nebyl. Kam se podějí organizmy nevím. Vím třeba, že koně Przewalského ( předchůdce mongolských koníků, kteří na čas dobyli půl Evropy) zachránila nejspíš pražská zoologická zahrada. Takže ochrana některých druhů potřebuje kromě stesků i prostředky a peníze, které musí někdo vydělat.Před vyhynutím máme i nějakého skokana rudokrkého, který u Hradce Králové snad přežije za pomoci ekologů, kteří omezí čerpání zdrojů pitné vody, které stály 1,1 miliardy. O lidi tak moc nejde a o peníze už vůbec ne, že? On to někdo zaplatí.Možná by bylo efektnější a lacinější tam vybudovat nějakou mělkou louži. Uvedená kniha popisuje, jak byli ekologové překvapeni rychlým návratem takřka vyhynulých druhů do původních obnovených prostředí. Afkiku podporují nejbohatší muži planety svými nadacemi -W.Barett a Bill Gates - za rok 2006 to je 37 miliard dolarů na zdravotní na vzdělávací programy v nejchudších zemích. Jde o očkování proti hlavním nakažlivým nemocem, takže vlastně podle Vás ničí nějaké skvělé mikroorganizmy. Vysvětlete jim, že to dělají špatně. Taky se dívám na televizi - ukazovali dokument o ženě bohatého Čecha, která si k výročí svatby přála v Africe vybudovat studnu( asi za milion Kč), děti se učí chodit do školy a mají sebou kanystr, kterým si domů nesou pitnou vodu. Jsou to lidi a to bude podle Vás asi taky špatně. |