SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
Prasnice a selátka. | |
Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Více ropy, levnější potraviny? - 18. 9. 2007 - XYTak jsem se nemýlil, když jsem Vás odhadoval. To, že neznáte pořádně historii, není až zas taková hrůza (Leninovy spisy). Vymírání druhů nemá nic společného se střelnými zbraněmi, ale prostě s tím, že ty druhy ztratily svůj životní prostor díky rozšiřující se civilizaci - zvýšením počtu obyvatelstva. Toto se děje dodnes a nejznámnější běžné veřejnosti je problém Amazonie. Samozřejmě druhy vymíraly i v davných geologických dobách, ale nikdy to nebylo způsobeno rozpínavostí nějakého živočišného (rostlinného) druhu, ale podmínkami geologickými (sopečná činnost a pády vesmírných těles). Kolik % druhů tehdy vymřelo nemůže nikdo zodpovědně spočítat, a proto ty Vaše údaje jsou jenom číslo bez jakékoliv podpory. Kam se podějí ty organizmy nevíte, tak Vám to řeknu - nikam, nebudou mít kam a to je to, co celou dobu kritizuji. Kůň Przewalského nemá vyhráno, protože jeho areál rozšíření se neustále oklešťuje. Na kahánku měl a zase má kvůli areálové rozpínavosti druhu člověk moudrý. A ochrana přírody potřebuje peníze jenom proto, že někdo na ní nadělal v minulosti obrovské škody a to většinou přetvořením krajiny v něco, co je neobyvatelné pro původní organizmy. Zaplatit by to měli ti, kdo z té devastace krajiny měl prospěch. Kdyby ji nechali lidé na pokoji, tak ta příroda žádné peníze nepotřebuje - obešla se bez nich přes 4,6 mld let a jistě se bez nich obejde i do budoucna. Peníze potřebují leda lidé. Příklad z HK je typický: bezohledně se něco vezme (voda,krajina) a pak se kritizuje ochrana přírody, když žádá alespoň minimální nápravu. Jinak ten "nějaký skokan rudokrký a vybudování mělké louže" vypovídá něco o Vašem vztahu k přírodě, charakteristický zatím pro většinovou civilizaci - nic o organizmech nevite a krajina má smysl leda tehdy, když se z ní dají vymačkat peníze a slouží leda účelu konkrétního člověka či skupiny. "Uvedená kniha popisuje, jak byli ekologové překvapeni rychlým návratem takřka vyhynulých druhů do původních obnovených prostředí." - jde o to, že nebude místo pro taková území, když se znásobí počet obyvatel. Ale ty organizmy nejsou lidé (děti z Afriky), tak na nich dle Vás nezáleží. |