SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
Prasnice a selátka. | |
Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Více ropy, levnější potraviny? - 20. 9. 2007 - LeoTo je přímo balada. Sám jste zavedl do diskuze Lenina , obvinil mně, že neznám historii, a je dobře , že s tím hodláte skončit. Ve prostřed příspěvku Vám vadí, že nemám Vámi předpokládané ekologické vzdělání, jen nějaké pochybné přírodovědné. (Skokan rudokrký byl jmenován v televizních novinách a žije tam prý vzácně). V poslední větě je ale jasné, že Vy na to nepotřebujete žádné školy, stačí si všímat okolí. Na žáby mám z mládí skvělé vzpomínky - asi měsíc bylo z rybníků u návsi slyšet celé noci hrozné skřehotání žab - asi to byl skokan zelený, alespoň u břehu bylo přímo zeleno. Takže pro vaši statistiku "všímání si okolí" potvrzuji- lidí na této vesnici zbylo asi čtvrtina a žab sotva desetina. Přelidněním vesnice to nebude. A včíl mudruj nad pokaženým biotopem- určitě na něco přijde ( vodu pokazil člověk). Jak to chcete napravit , kde ? Nebylo Vám jasné, kde jsem přišel na to, že vymírají hromadně druhy a jak se to dá doložit. Uvedl jsem příklad metod radioaktivity uhlíku při zjišťování druhů z poslední doby ledové - což není vliv vesmírných těles, ale změna klimatu, která byla součástí vývoje Země , tehdy prakticky bez účasti člověka. Takže lze i myslet na to, zda vliv člověka je rozhodující- Třeba zvládnete vysvětlit z poměrně nedávné doby tak 4-5. století n.l. vysychání Asijských stepí poblíž Gobi vlivem změny klimatu a následné stěhování národů ( Hunové do Evropy). Nejspíš přehnali staří Hunové čerpání vody jako u toho Hradce. Pokud nevíte o druhu, který na úkor ostatních ovládl Zemi, tak to byli ještěři ( Borontosaurus a spol.) na asi 220 milionů let.Vyhynuli patrně tím asteroidem před 65 miliony let. Zdá se, že druh, který se nejlépe přizpůsobí, což po nich byli savci a nakonec lidé, ovlivňuje životní prostředí. Třeba takoví mamuti na Siři podle nejčestvějších zpráv o jejich trusu po sobě zanechali 500 miliard tun uhlíku v permafrostu, který hrozí uvolněním methanu a oteplením. Vliv člověka dnes se světovými emisemi 7 miliard tun uhlíku/rok ( ve formě CO2.)Mně krajina kultivovaná zemědělstvím a lesnictvím nevadí, původní biotop tady nikdy nebude. |