SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
 |
|
| Prasnice a selátka. | |
| Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Hřebík na hlavičku - 16. 9. 2007 - xyVody je tu pro biliony lidí, ale člověk potřebuje i jiné zdroje k přežití a pořád tu zůstává otázka, co bude s ostatními organizmy? Kde budou? Jinak v 80. letech prý bylo ropy na 150 let, uhlí na min. 200 let a nedotčené zásoby prý leží v SSSR a v Antarktidě na další stovky let. A hlad prý byl jen tam, kde byli vykořisťovaní západními imperialisty. No a u nás už vůbec, neboť nás občas někteří vyučující kárali při náhodném nálezu svačiny v koši, že si nevážíme práce těch lidí, jež ji museli pro nás vyrobit. A co by za kousek suchého chleba daly prý děti v hladovějící Africe. No a my jsme se tomu tehdy leda pitomě smáli jako dobrému vtipu. Hlad - ten jsem zažil jenom v armádě, kdy nás naháněli jako zduté kozy a krmili leda 3x denně a to ještě s časovým omezením. A výsledkem bylo, že jsem z tohoto hladovění přibral 8 kg. No, dnešní cena potravin je otázkou příjmu, ale že by bylo levněji mi nezkoušejte namluvit. Je ale pravdou, že se většině lidí změnil jídelníček a ubylo masa asi ve prospěch těstovin z důvodu jeho nehorázné ceny. Taky bych nebyl pro tu Vaši investici, neboť podobných experimentů tu už bylo přehršel a vždy to bylo jenom o vytahání peněz z obyčejných slušných (hloupých) plátců směrem k všehoschopným vyčůránkům. Myslím si, že mezi 10mil našich lidí je těch schopných až až, jenom je dle výkonu slušně zaplatit. Někteří jsou až všehoshopní. A vyrábět do budoucna nezaměstnané za naše daně mi přijde dost hloupé. |
