SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
Prasnice a selátka. | |
Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Více ropy, levnější potraviny? - 17. 9. 2007 - LeoJá bych to taky uzavřel: řeč je stále o nejvýše 12 miliardách lidí, které Země uživit může včetně potřeb vody. Vody ( sladké) není pro biliony lidí, jak někdo píše. Prokázané zásoby ropy rostou, její těžba se stane rentabilní až vzroste cena, takže vyčerpání ropy akutně nehrozí. Hrozí hlad, když se nebude orat - na to je myslím ropa třeba i objevování dalších zásob.Hlad na Zemi hrozí, když to dovolíme. V nejchudších zemích přežije dítě týden za cenu naší čokolády (1-2 Euro). Dnes EU uložila pokutu Microsoftu 500 000 000 EURo. A nepřinese to dobrého nic, ani samotné EU, leda omezení růstu . Kdo bude silně investovat do vývoje, když za 5 let může někdo nařídit zveřejnit zdrojový kód i pro konkurenci ? |