https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/smh-snizeni-spotreby-masa-prinese-mene-oteplovani?ids%5Bxb66470f66151a4f988e24d2e9bee9f76%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování

14.9.2007 08:23 | PRAHA/SYDNEY (EcoMonitor)
Méně masa, méně oteplování. To je slogan, od kterého si vědci slibují, že osloví lidi na celém světě, aby jedli méně masa a mléčných výrobků. Lidé by se tímto způsobem měli podílet na odvrácení hrozby klimatických změn, napsal deník Sydney Morning Herald.
 

svině
Prasnice a selátka.
Foto: Archiv Ekolistu

V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.

Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.

Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.

Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.

McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.

Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.

Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007


reklama

 
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Více ropy, levnější potraviny? - 17. 9. 2007 - xy

Když tak pročítám ty Vaše zde padlé názory, tak mě dost vadí, že nelze ta příroda planety rozdělit na dvě od sebe izolované části, kde si mohou lidé vašeho kalibru zkoušet ty své experimenty i se všemi důsledky, ale jenom pro sebe. Líbí se mi, jak hodnotíte účinky Kjóta v r. 2100 a dovedete vypočítat i nějaké zpoždění 6 let. Trochu mi to začíná připomínat učení Marxe a Lenina, kteří však s přírodou tehdy ještě neměli tolik starostí, jako má dnešní civilizace, a proto se jim musí ta míra naivity odpustit. Jenom nevím, jak chcete omezit (asi ne zastavit)narušení živ. prostředí v rozvojových zemích, když do nich nainvestujete další peníze. Už dnes se např. do Afriky pumpuje tolik peněz, že zásluhou toho civilizace už klepe na dveře nejedné přírodní rezervaci s územními požadavky pro nové farmy. Když ing. Wágner chytal zvířata pro Safari, tak prý musel až dva dny cesty autem do nejbližší vesnice pro domorodé chytače. To bylo v 60. letech. Na konci 80. let tyto oblasti jeho odchytů, původně bez lidí, byly přelidněné a bez zvěře. A původní akáciové pralesy byly proměněny v polopoušť. Místo stromů tam byly jenom hliněné vesnice na dohled od sebe. ČT o tom uvedla i dokumentární film. A stejné to je ve všech těchto rozvojových zemích. Jedná se totiž o oblasti, které jsou schopny zdvojnásobit počet svých obyvatel do 20 let už nyní a ne tak, když se sníží jejich úmrtnost a navíc je bude někdo ještě více živit. Uvědomujete si vůbec, že to bude ještě větší tlak na oblasti relativně ještě zachovalé, jež povede k jejich zničení? Nebo ten Váš "skeptický ekolog" počítá s tím, že se nároky lidstva na Zemi nezvýší i při počtu 12mld? To silně pochybuji a silně pochybuji, že něco ví o ekologii a přírodních zákonech. Ale pořád se vyhýbáte mé jednoduché otázce: kam se podějí ty ostatní druhy organizmů, z nichž už jsou některé před vyhynutím dnes? Děkuji.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist