SMH: Snížení spotřeby masa přinese méně oteplování
 |
|
| Prasnice a selátka. | |
| Foto: Archiv Ekolistu |
V článku publikovaném v lékařském časopise The Lancet varuje mezinárodní vědecký tým pod vedením Tonyho McMichaela z Australské národní univerzity, že stoupající celosvětová spotřeba masa zvyšuje také objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Obrovské plochy deštných pralesů jsou ničeny, aby se na nich zazelenaly pastviny pro hovězí dobytek a ovce. Zvířata pak přispívají ke klimatickým změnám vedlejšími produkty svých zažívacích procesů.
Studie tvrdí, že by lidé v bohatých zemích měli v příštích čtyřiceti letech snížit denní příjem především červeného masa o více než polovinu. Aby se růst emisí zastavil, měli by jít ještě dál a průměrná denní spotřeba by v roce 2050 měla klesnout na 90 gramů za den.
Zemědělství je zodpovědné téměř za čtvrtinu celosvětových emisí skleníkových plynů, které v drtivé většině pocházejí z velkochovů dobytka. Jde především o metan, který vzniká v zažívacím traktu přežvýkavců, ale také o emise z dopravy zvířat a krmiva.
Lidé z bohatých zemí, jako je Austrálie, snědí ročně tolik masa, kolik sami váží, píše deník Sydney Morning Herald. Australané průměrně zkonzumují 80 kilogramů masa ročně, průměrná denní dávka je kolem 224 gramů. Průměrný denní příjem masa v rozvojových zemích je jen 47 gramů. Dnešní průměrná celosvětová denní spotřeba masa se pohybuje kolem hranice 100 gramů. Jsou zde ale obrovské rozdíly mezi bohatými zeměmi se spotřebou 200 až 250 gramů a chudými zeměmi, kde se konzumuje pouze 20 až 25 gramů masa denně.
McMichael a jeho kolegové argumentují tím, že „nejbohatší část lidstva produkuje kvůli spotřebě masa stejné množství emisí, jaké pochází z automobilové a letecké dopravy.“ Podle jejich studie nemusí lidé zanevřít na maso úplně, jen by měli před červeným masem upřednostnit drůbež a ryby.
Studie také poukazuje na fakt, že nižší spotřeba červeného masa by také vedla ke zlepšení zdravotního stavu řady obyvatel západního světa, včetně snížení rizika některých druhů nádorových onemocnění, nemocí srdce a obezity. „Když budeme počítat se 40% nárůstem počtu obyvatel na zeměkouli a se stávajícím počtem chovaných zvířat, měl by pokles průměrné denní spotřeby masa na 90 gramů stačit na stabilizaci emisí ze zemědělství,“ cituje studii Sydney Morning Herald.
Podle článku Liz Minchinové zveřejněném v deníku Sydney Morning Herald 13. 09. 2007
reklama
Online diskuse
Hřebík na hlavičku - 15. 9. 2007 - xyA divíš se, když je v lidstvu pořádné procento lidí s názory fafnira, že lidí může tady být asi nekonečné množství. Osobně mi už v 80. letech na VŠ bylo k tomuto tématu sděleno, že prý kapacita Země je prý min. 15-25 mld. lidí, neboť prý lze zúrodnit ještě mnoho dosud nevyužitého území po vzoru SSSR. A na mou tehdejší námitku, že to povede k vyhubení drtivé většiny ostatních živočichů a rostlin, mi ten vyučující odpověděl, že prý socialistický člověk něco takového nebude potřebovat k životu a ti živočichové prý přežijí v ZOO, což stačí. No, a když to pozoruji kolem sebe, tak si myslím, že asi podobné "vědecké" přednášky nebyly jenom doménou "socialistického vědeckého světonázoru", ale jsou realitou i té druhé názorové protistrany. Jinak souhlasím, že je to téma velmi citlivé a politicky nepopulární. Např. u nás děti znamenají pro mnohé lidi peníze (od státu) a pro politiky platí, že čím je více obyvatel, tím je více daní a státních přízpěvků do obecních pokladen. Pořád to totiž souvisí s teorií "více jídla a méně práce pro každého", jež oblbuje lidstvo asi od jeho kořenů. Hodnota zachované krajiny tu není, neboť se nedá vyjádřit penězi. Ale raději už končím, neboť se určitě ozvou nějací "humanisté" a budou mě přirovnávat s něčím, s čím nemám nic společného. |
