Sobotka: Pařížská dohoda je historickým momentem

Přijetí pařížské dohody, která od roku 2020 nahradí Kjótský protokol, považuje český premiér Bohuslav Sobotka za historický moment. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Podle Sobotky je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to uvedl krátce po schválení dohody.

Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. "Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám," dodal.

Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. "Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí," uvedl premiér.

Ministr životního prostředí Richard Brabec předpokládá, že pařížskou dohodu ratifikuje Parlament a proces završí podpis prezidenta Miloše Zemana. Brabec to dnes řekl ČTK v Paříži.

Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily i dnes, schválení se proti plánu zpozdilo o několik hodin. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici.

---

reklama

---