Soud nepovolil otevřít hypermarket, životní prostředí má přednost před ekonomikou
Soud v úterý zamítl žádost, aby zrušil předběžné opatření, kvůli kterému se nesmí postavený hypermarket zkolaudovat a otevřít. Žádost podal stavební inspektor, který certifikát původně vydal. Proti němu se ale v září ohradili aktivisté a majitelé přilehlých pozemků. Podle nich je certifikát vydaný protiprávně, protože je nikdo při rozhodnutí o stavbě neinformoval a nemohli tak být projednány jejich námitky.
„Ochrana přírody a krajiny je nesporně ve veřejném zájmu a soud ji pro tento případ upřednostnil i před ochranou nabytých práv třetích osob, vycházeje z toho, že případné poškození přírody a životního prostředí je z povahy věci neodstranitelným, na rozdíl od případné újmy ekonomické,“ říká rozsudek.
Podle firmy Bauhaus je zdůvodnění soudu nelogické a chybné. „Ve skutečnosti byla stavba již zcela dokončena a některé její stavební objekty dokonce již zkolaudovány,“ říká mluvčí Bauhausu Tomáš Hanzlík. Podle něj odklad žádnému vzniku újmy nezabrání, naopak způsobuje finanční újmu stavebníkovi. Naopak podle občanského sdružení Klidné Ivanovice předběžné opatření reálně chrání práva místních obyvatel. „Otevření prodejny by znamenalo významné zhoršení životního prostředí hlukem či znečištěním vzduchu. A také intenzivním osvětlením. Soud také potřebuje čas, aby zodpovědně rozhodl,“ říká Milan Bartoš z Ivanovic.
Inspektor potřebuje prošetřit
Případ brněnského marketu se stal symbolem problému s institutem autorizovaných inspektorů. Ti měli původně pomoci stavebním úřadům, aby vyřizovali povolení na menší stavby. Praxe ale ukázala, že stavební zákon nepočítá s tím, že by se proti jejich rozhodnutí dalo odvolat v rámci správního řízení. „Stavební úřad není oprávněn přezkoumávat certifikát autorizovaného inspektora, i když je namítána jeho protiprávnost, takže ani není možné přičítat mu nyní vinu za to, že stavbě obchodního centra nezabránil,“ vysvětluje zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
V případě brněnské provozovny stavebník původně žádal o vydání stavebního povolení ve stavebním řízení, ve kterém je zákonem jasně vymezen okruh účastníků řízení. Nakonec se však rozhodl pro tzv. zkrácené stavební řízení, ve kterém využil autorizovaného inspektora. Ten okruh účastníků řízení výrazně omezil, takže nebyli osloveni ani vlastníci sousedních pozemků.
Stavebník najal autorizovaného inspektora Milana Teigisera, který vystavil certifikát. „Aby se vyhnul námitkám, neoslovil sousedy a sousedky, a tím hrubě porušil stavební zákon,“ říká Jiří Koželuh z hnutí Nesehnutí. Kvůli chybě ve stavebním zákonu není možné certifikát zrušit. Nejvyšší správní soud letos rozhodl, že je ale možné ho soudně přezkoumat. Soud uznal, že certifikát je podezřelý a rozhodl o zastavení stavby a „zakonzervování“ stavu až do rozhodnutí. „Přestože byla podána žaloba, stavebník pokračoval v pracích, stavbu dokončil a začal s navážením a uskladňováním zboží,“ popisuje Seitlová. Podle Bauhausu se zboží do obchodního centra navezlo kvůli funkční zkoušce požární bezpečnosti, což je povinnost stavebníka určená vyhláškou.
Arbitráž za miliardy
Sama společnost Bauhaus prý certifikáty vůbec neřešila, protože je získala už stavební firma v rámci koupě pozemků. Firma pak postupovala v dobré víře v jejich platnost. „Jejich zpětné zpochybňování v době, kdy je stavba již zcela dokončena a zčásti zkolaudována, je jedním z důvodů, proč hovoříme o možnosti mezinárodní arbitráže,“ říká Hanzlík. Podle něj zavádí zásadní právní nejistotu, kterou zahraniční investor není ochoten v demokratickém státě akceptovat.
Podle Hanzlíka jsou důvody pro arbitráž trojí. Za prvé nezákonný postup soudu, který stavebníka nepřizval jako účastníka řízení a neumožnil mu tak řádným způsobem uplatnit svá práva, za druhé postup stavebního úřadu, který na základě toho odmítl vydat zbývající kolaudační souhlasy na stavbu, a za třetí nečinnost soudu, který v případu od září nijak významně nepokročil.
Přímé škody vyčíslila firma Bauhaus na necelých osm milionů korun, celkovou škodu v případě neotevření obchodu více než dvě miliardy korun. Prvním krokem je prý snaha domoci se práva u českých úřadů a českých soudů. „Pokud budou postupovat protiprávně jako doposud, je mezinárodní arbitráž logickým dalším krokem," řekl Ekolistu Hanzlík. Bauhaus by se tedy zmíněných miliard domáhal ve sporu s českým státem.
Další spory prý budou podle nevládních organizací následovat. „V Česku se rozmáhá výstavba s protizákonně vyhotovenými certifikáty, hrozí další miliardové arbitráže. Proto je třeba urychleně změnit stavební zákon, aby již utajené vydávání certifikátů nebylo možné,“ říká Petra Humlíčková z asociace neziskových organizací Zelený kruh.
reklama
Online diskuse
Jsem toho názoru, - 23. 12. 2011 - Pavel CinceraOmezit volebni pravo jen na ty, kdo nejsou placeni ze statni kasy neni proveditelne uz vzhledem k tomu, ze se neda jasne urcit kdo to je. Zhruba pulka HDP protece nejakym zpusobem pres statni (a samospravne) urady a to nejen formou primych plateb statnim zamestnancum, ktere tedy muzeme vyloucit z volebniho prava snadno (urednici, ucitele, zdravotnici, hasici, policiste, vojaci atd), ale i formou zakazek (statnich, krajskych, obecnich) soukromym firmam. Prijemci takovychto zakazek se navic kazdy rok (trochu) meni a tudiz by se i kazdy rok menilo volebni pravo. Napriklad by pracovnici Metrostavu nemeli volebni pravo jeden rok (pracovali by na statni zakazce) a pak by jej ziskali (nepracovali by na statni zakazce). Jak by to bylo, pokud by na statni zakazce pracovala jen cast firmy?Jak by to bylo s vypoctem vyse dani? Pocitala by se napriklad jen ta cast odpovidajici prijmu z nestatnich zakazek? Je to rozhodne zajimavy ukol - nesla by na to ziskat statni zakazka? :)) Obdobne by se mozna dalo spojit volby s financnim prispevkem - krome hlasu by musel volic sve strane vhodit do urny i volebni prispevek (asi v urcene maximalni vysi, aby si vsechny politiky nekoupili cesti bohaci zcela otevrene - ale je tu i pri zachovani stropu moznost ruzne vahy hlasu). No jo, ale pak nam - pane Simunek - bude podle dosavadnich zkusenosti asi vladnout Greenpeace, ktere je financovano (a legitimizovano) prave timto zpusobem.;) Kolik penez by asi lide nahazeli stavajicim stranam? |

