Rozehnání blokády na Šumavě bylo nezákonné, rozhodl soud
Krajský soud v Plzni dal včera zapravdu žalobě Mojmíra Vlašína, jednoho z mluvčích letní blokády. Ten podal žalobu prostřednictvím Ligy lidských práv spolu s Ekologickým právním servisem.
Jádrem sporu bylo posouzení, zda policie postupovala zákonně proti lidem blokujícím kácení stromů v národním parku. Tedy zda se lidé svou přítomností v místě kácení dopustili přestupku proti lesnímu zákonu, či zda šlo o shromáždění lidí, kteří chtějí vyjádřit svůj názor. „Police to nesprávně vyhodnotila jako přestupek,“ řekl Ekolistu.cz místopředseda Krajského soudu v Plzni Václav Roučka.
Podle soudu se tedy jednalo o veřejné shromáždění, které ani policie ani žádný jiný správní orgán nerozpustil. Podle soudu byla blokáda veřejným shromážděním, které lze rozpustit pouze ze závažných důvodů. Soud také dodal, že území národního parku je veřejný prostor, jehož veřejný zájem je chráněn zákonem.
„Situace byla velmi nepřehledná a zmatečná a policie neměla lehkou úlohu,“ dodal Roučka. Přesto soud rozhodl, že policisté postupovali špatně, i když podle něj na policii tak trochu zbyla role rozhodnout ve sporu o tom, zda je kácení legální, či ne. Podle soudu se však prokázalo, že se policie nezajímala dostatečně o to, proti komu má zasahovat, a celou situaci tak vyhodnotila špatně.
Správní řízení nemá v tuto chvíli žádný praktický dopad na spor mezi ochránci přírody a správou parku. Nerozhodovalo se o věcnosti problému, zda kácení bylo, či nebylo správně, ale zda státní složky použili správný postup.
Rozsudek s podrobným odůvodněním by měl být k dispozici příští týden.
Podle aktivistů se během blokády policie ihned postavila na stranu těžařů a na žádost správy národního parku začala vůči demonstrantům zasahovat, aniž by jakkoliv zkoumala, zda je těžba v chráněné lokalitě oprávněná. Jedinou ochranou účastníků shromáždění tak bylo soudní přezkoumání. „Postup policie byl velmi jednostranný. Podle jejich vyjádření se nezákonností těžby nezabývali, protože žádný orgán se nevyslovil, že by byla nelegální. Přitom právě policie by měla tuto otázku sama posoudit,“ komentovala argumentaci policie právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Podle Ligy lidských práv by se účastníci shromáždění měli od státu domáhat omluvy a finančního zadostiučinění.
reklama
Dále čtěte |
Stezka na šumavský Modrý sloup se otevře nejdříve v příštím roce
Velký problém celé Šumavy - invazní lupina mnoholistá. Do řešení se musí zapojit obce i vlastníci pozemků
NP Šumava zvažuje kvůli suchu změnu podmínek pro splouvání Teplé VltavyOnline diskuse
Porušování zákona v přímém přenosu. - 19. 10. 2011 - JirkaChráněné území není chráněné od toho, aby si tam lidi mohli chodit sbírat houby do smaženice (proti sbírání hub v NP nic nemám, ale neměly by mu být podřizovány ochranářské záměry). Houby rostoucí na trouchnivějícím dřevě jsou pro národní park stejně cenné jako houby, které jmenujete, ne-li cennější, protože houby rozkládající dřevo na rozdíl od těch "obyčejných" nemají kde jinde růst.Co se týče muchniček a brouků, není až tak podstatné, že jich je tu více, ale že tu jsou jiní. V zeleném lese potkáte jiné druhy než v lese se suchými stromy. A logicky, pokud lesy se suchými stromy nebudou už ani v národních parcích, pak tyto druhy vymřou. Podobné je to i s ptáky - nemůžete všechny házet do jednoho pytle. Pro některé platí, co píšete, pro jiné platí to, co jsem psal já. Ty druhy, jejichž hnízdní požadavky popisujete Vy, se mohou klidně odsunout o pár kilometrů do oblastí, v nichž se zasahuje, nebo do hospodářského lesa, a s vyvedením mláďat tak nebudou mít sebemenší problémy. Co však mají dělat druhy, které potřebují právě ty suché stromy? Není takových druhů mnoho, ale jsou. A nezbyde jim než vymřít. Zhomogenizováním celé krajiny prostě nutně přírodě uškodíte, respektive určitou její část zničíte. Ikdyž třeba zničíte takovou část, na které zrovna Vám nezáleží, bude to nenávratná ztráta. A NP tu není od ničeho jiného, než aby tomu bránil. |
