Sousední parky Šumava a Bavorský les pět let spolupracují

Sousední národní parky Šumava a Bavorský les už pět let intenzivně spolupracují. Mají společné projekty, vyměňují si zkušenosti i strážce. Parky si dnes rozumí jako nikdy předtím, což pomáhá sousedským vztahům i turismu, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kooperují v odborné rovině, v rozvojových projektech i v propagaci.

Národní park Bavorský les oslaví příští rok 50 let, Národní park Šumava (NPŠ) vznikl před 27 lety. Jejich spolupráce se podle Brabce začala hodně rozvíjet od roku 2014, předtím byla spíše formální. Šumavu chápou jako společný park, který zajišťuje prostor pro přírodní procesy a neuzavírá se veřejnosti, uvedl ministr.

"Dali jsme si s Franzem (Leiblem, ředitelem Bavorského lesa) společný cíl a přitahujeme k němu zaměstnance a kolegy, kteří už pracují na konkrétních projektech," uvedl ředitel NPŠ Pavel Hubený. Podle něj je teď Šumava lidsky a přátelsky propojená.

Významnými společnými projekty je ochrana rysa nebo Life for Mires, tedy sedmiletý projekt obnovy mokřadů a rašelinišť za 150 milionů Kč. Snaží se vrátit na Šumavu vodu, protože šest let trvající sucho spolu s větrem ji vysušuje. Projekt zachraňuje 2000 z asi 5000 hektarů, které jsou desítky let odvodněné velkými příkopy. Na Březníku jsou po roce vidět první výsledky. Díky přehrazeným potůčkům už voda neodtéká a okolí se hned začalo obnovovat, což potvrzují mechy nasáklé vodou.

"Cením si velmi, že nám nabízejí nejen finanční spolupráci, ale sdílejí s námi všechny zkušenosti, protože jsou o 20 let starší a některými protivenstvími už si prošli před 25 lety," uvedl ministr ke spolupráci s bavorskými kolegy. Mají také delší kontinuitu, protože na české straně bylo příliš mnoho změn na postech ředitelů parku a každý šel trochu jiným směrem. Brabec ocenil nynější stabilitu managementů obou parků, což pomáhá například sjednocení turismu i značení tras. Oba parky mají společný plán otevřít nový hraniční přechod Modrý sloup.

Parky i ministerstva mají také stejný pohled na divočinu, kterou nevidí jako ošklivý suchý les. I po kůrovcové kalamitě žije, bují a podle Brabce se zvládne přirozeným zmlazením obnovit.

Německý park, který má třetinovou rozlohu ve srovnání s NPŠ a téměř 60 procent bezzásahové divočiny, českou stranu podle ministra hodně inspiroval při tvorbě nového rozdělení zón NPŠ, které v červnu schválila rada parku.

Podle Brabce funguje také spolupráce česko-saská, česko-rakouská i česko-polská. "Ale k Šumavě mám speciální vztah, protože tenhle park čelil z hlediska chápání lidí a přijetí regionů největším protivenstvím, s tím se žádný z těch ostatních parků nesetkal," řekl.

---

reklama

---