Spiegel online: Islandský vulkán pravděpodobně způsobil vysychání Nilu
Vulkán Laki vychrlil v letech 1783–1784 okolo 12 km3 lávy a do atmosféry se tehdy uvolnilo okolo 100 milionů tun plynu, ze kterého část představoval oxid siřičitý. Důsledky této erupce byly opravdu ohromné a projevily se i v tisíce kilometrů vzdáleném Egyptě. Hladina Nilu zde totiž klesla na svoji historicky nejnižší úroveň, následující suché období pak způsobilo hladomor.
Zda ale skutečnou příčinou poklesu vodní hladiny Nilu byla právě erupce Laki, nebylo dlouhou dobu dostatečně prokázáno, jasné důkazy vědci přinesli až nyní, píše Spiegel online. Vědecký tým ze Státní univerzity v New Jersey, který pracoval pod vedením Luka Omana, totiž vytvořil komplexní počítačovou simulaci a její výsledky zveřejnil v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Uvolněný oxid siřičitý a další plyny se v atmosféře promísily s vodní párou a vytvořily tzv. aerosol, který následně odrážel sluneční záření do vesmíru. Vědci simulovali tento proces pomocí klimatického modelu, který byl vyvinut v Goddardově institutu Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA. Díky němu bylo možné vypočítat, že erupce vulkánu způsobila ochlazení severní polokoule o 1-2 oC. Tyto závěry lze doložit např. i stromovými letokruhy, protože právě v tomto období vykazují výrazně menší přírůstek.
Díky menšímu rozdílu teplot mezi mořem a pevninou došlo podle vědců k oslabení monzunových větrů, které za normální situace přinášejí déšť do africké nilské oblasti. Sice zde existuje určitá možnost, že by tento pokles mohl být způsoben přirozenými klimatickými výkyvy, ale Oman ji považuje za velmi nepravděpodobnou. Podle jeho názoru se v tomto případě jedná o méně než 3% pravděpodobnost.
Vědecký tým má nyní v úmyslu využít i data z jiných studií a pomocí klimatického modelu se pokusit předpovědět klimatické důsledky některých přírodních událostí, které by mohly mít vliv i na velmi vzdálené regiony. Pokud by se jim to skutečně podařilo a model by byl použitelný i na sopečné výbuchy v jiných oblastech, bylo by podle jejich názoru možné informovat místní vlády dostatečně včas a poté učinit potřebná opatření. Až dosud totiž trvaly výpočty předpovědí až několik týdnů.
Podle článku na serveru Spiegel online ze dne 24.11. 2006.
reklama
