SPIEGEL ONLINE: Odledňování Arktidy znamená další zesílení skleníkového efektu
Výsledky studie Jennifer Horwathové z Washingtonské univerzity prokázaly, že půda v Arktidě má mnohem větší obsah uhlíku, než se vědci dosud domnívali. Kvůli klimatickým změnám dochází k postupnému roztávání trvale zmrzlé půdy (tzv. permafrostu), uhlík se uvolňuje a ještě více urychluje změnu klimatu. Podle Horwathové je v oblasti polární pouště koncentrace uhlíku až 125x větší, než se dosud předpokládalo. Celkově se jeho objem v arktické poušti a polopoušti odhaduje na téměř 11 miliard tun. Pro srovnání např. Velká Británie šetří od roku 1990 díky opatřením na ochranu klimatu 12,7 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
Ve většině půd rozkládají mikroorganizmy organický materiál, přeměňují ho na minerály a při tomto procesu dochází k uvolňování uhlíku. Celosvětově se takto do půdy uloží zhruba 300 násobek toho, co se uvolní do atmosféry kvůli spalování fosilních paliv. „Nyní už víme, že podnebí v Arktidě se otepluje, a proto se zeslabuje vrstva permafrostu. Tím se aktivuje větší množství uhlíku, které by se mohlo přeměnit na oxid uhličitý, což je v atmosféře nejhojněji zastoupený skleníkový plyn,“ říká Horwathová.
Spojené státy se ale těmito či podobnými vědeckými závěry nenechávají vyvést z míry a jakékoliv dohody týkající se ochrany klimatu i nadále odmítají. „Domníváme se, že takovéto formální rozhovory nic nepřinášejí,“ prohlásila vedoucí americké delegace Paula Dobriansky na montrealské konferenci OSN o klimatu. Na americkém postoji nic nezměnila ani výzva kanadského ministerského předsedy Paula Martina, který apeloval na vládu Spojených států, aby se konečně připojila ke Kjótskému protokolu. Společná dohoda v klíčových otázka nebyla bohužel v dohledu ani na závěr konference.
USA již byly za svůj postoj více či méně kritizovány z různých stran. „Všem zemím, které stále váhají, USA nevyjímaje, bych řekl jedno - existuje něco jako světové svědomí a je na čase na něj konečně myslet,“ prohlásil Martin. Podobného názoru je také bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, který ve svém videoposelství delegátům konference vzkázal: „Změna klimatu se již stala brutální a naléhavou realitou. Je to největší hrozba pro budoucnost lidstva. Zničující přírodní katastrofy, boj o energetické zdroje, ekologičtí uprchlíci… účet by mohl být již brzy až příliš vysoký. To, co máme nyní v rukou, je budoucnost naší planety.“
Zatímco ministři jednali v Montrealu o oteplování Země, vědci v San Francisku přednesli na každoročním setkání Americké geofyzikální unie některá alarmující fakta. Dva z největších grónských ledovců tají znepokojující rychlostí, a to 3x-4x rychleji než před čtyřmi lety. Důvodem je s největší pravděpodobností změna klimatu. Rychlost některých řek v Grónsku se v porovnání s rokem 2001 ztrojnásobila a i v Severní Americe některé ledovce tají obrovskou rychlostí. Například Kolumbijský ledovec na Aljašce, který je zhruba stejně velký jako Los Angeles, se od roku 1980 zmenšil o celých 15 km. Vědci ale spíše předpokládají, že tento průběh souvisí s teplotní periodou, která pomalu začala již před 500 lety.
Podle článku Spiegel online ze dne 8.12.2005.
reklama
