Spiegel Online: Tropická houba produkuje bionaftu
 |
|
| Čerpací stanice ve Philadelphii. | |
| Ilustrační foto: Hugo Charvát/EkoList |
Výroba biopaliv z rostlinných zbytků má tu výhodu, že zbytky nelze jíst a jejich spotřebování tedy narozdíl třeba od spotřebování kukuřice neovlivní ceny potravin. Avšak pro zpracování zbytků je nutné použít kvasinky nebo bakterie. Výsledkem pak jerozdělení celulózy na cukry. Tento postup je zdlouhavý a vyžaduje vynaložení cenné energie. Gary Strobel z Montana State University však teď v patagonském deštném pralese objevil houbu Gliocladium roseum.
Strobel svůj objev zveřejnil v časopise Microbiology. Houba žije ve stromě Eucryphia cordifolia a badatel původně doufal, že se bude hodit k výrobě antibiotik. Zjistil však, že produkuje celou řadu uhlovodíků: alkany, alkeny, esterové sloučeniny, alkoholy a mastné kyseliny. Jde vlastně o hlavní složky dieselového paliva. Gary Strobel a jeho kolegové říkají výsledné směsi "mykodiesel".
Houba se přitom spokojí s různými druhy materiálů obsahujících celulózu, kterou přeměňuje v naftu.
Eckhard Boles zabývající se biotechnologickým výzkumem ovšem zůstává skeptický. "Očekávat, že tato houba bude sloužit k výrobě mykodieselu, je zcela nerealistické," řekl redakci Spiegelu Online. "Pěstování je příliš nákladné a daří se pouze za omezeného přístupu vzduchu, většina pokusů proběhla v Petriho miskách. Navíc houba roste celkem 18 dnů," dodal.
Boles se však přesto domnívá, že pokud by došlo k izolaci některých genů nebo enzymů, hospodářský přínos nakonec není vyloučen. Zdá se, že dnešní nafta kdysi vznikala podobným způsobem.
Podle článku Jense Lubbadeha Wundersamer Regenwald-Pilz erzeugt Biodiesel zveřejněného dne 4. listopadu na serveru Spiegel Online
reklama
Online diskuse
upresneni - 9. 11. 2008 - ŠafaříkKdo by si měl lépe ohlídat peníze, než soukromníci. Myslím, že školství na tom není zrovna nejhůře, hlavně to vysoké, když můžou jeho zaměstnanci rajzovat po celém světě od jedné nesmyslné konference ke druhé. A když se jich zeptáte na smysl jejich cesty, tak chvíli (kámoš) blekotá fráze o nutnosti osobního kontaktu se známými, zdokonalení se v angličtině a reprezentaci školy, až se nakonec přizná, že je nesmysl odmítnout služebku do exotické ciziny, kam by se nikdy v životě jinak nedostal. Něco jako Mireček v Básnících. Jiný člověk zase byl několikrát v jižní Americe - kroužkovat ptáky!!! No, vysvětlete mi účelnost takového výzkumu a služební cesty. Či myslíte, že Venezuelci by si to nezvládli okroužkovat sami? A pak rektoři bečí, že mají málo peněz. Houbelec, leda děravé kapsy a žádnou kontrolu. Ztráta sebereflexe pro hospodárnost s cizím majetkem. Naivně nevzpomínám úmysl.Já vždycky tvrdil, že stát by měl vybrat co nejméně daní, neboť jen tak se jich co nejméně prošustruje. A Ochrana dravců na Slovensku je asi zatím tím největším vrcholem drzosti v prošustrovávání - tunelování daní v oblasti životního prostředí. Proto se mi nedivte, že jsem už ztratil veškeré iluze o ochraně přírody i výzkumu s tím spojeným. A jediným lékem na tuto rakovinu je dle mne jedině soukromý peníz a ani haléř z daní. |
