Správa KRNAP obnovuje síť meteorologických stanic na hřebenech Krkonoš

Správa Krkonošského Národního parku (KRNAP) na podzim instalovala na hřebenech Krkonoš na Studniční hoře a u bývalých Jestřábích bud dvě automatické meteorologické stanice a další dvě přibudou letos na jaře. Budou u Rýchorské boudy a nad bývalou Klínovou boudou. Modernizace sítě meteorologických stanic umožní lépe sledovat klima v mimořádně extrémní oblasti střední Evropy, kterou hřebeny Krkonoš jsou.

Obnova technologií je součástí projektu Vegetace krkonošské tundry – minulost, současnost a budoucnost podpořeného z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřený na vegetaci krkonošské tundry.

"Krkonoše a zejména pak jejich nejcennější, ale zároveň i nejcitlivější část, krkonošská tundra, jsou pod významným vlivem klimatických změn. V rámci projektu proběhne široký monitoring, který poskytne klíčové informace pro pochopení změn a odhad dalšího vývoje vegetace krkonošské tundry," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Správa KRNAP navázala úzkou spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), do jehož sítě budou stanice zařazeny. "Díky této spolupráci navíc Správa KRNAP získala možnost využívat unikátní databázi pro uchovávání a vyhodnocení naměřených dat, která tak budou snáze dostupná pro navazující přírodovědecký výzkum a monitoring," dodal Böhnisch.

Správa KRNAP při klimatologickém monitoringu obnovuje meteorologické stanice, které po více než dvacetileté službě dosluhují. "Nové profesionální plně automatické stanice jsou určeny pro měření v extrémních klimatických podmínkách krkonošských hřebenů. Měření stanic zahrnuje klasické veličiny, jako teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu či globální radiaci," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Stanice jsou vybavené také zařízením pro mikroklimatické měření přízemních a půdních teplot a vlhkostí nejen v referenčním místě stanice, ale v případě teplot i v různých typech vegetace. Stanice jsou vybaveny dálkovým přenosem dat i telemetrií umožňující jejich vzdálenou správu.

Křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš je tím nejcennějším, co nejvyšší české hory nabízejí. Tato na české poměry nezvyklé drsná krajina lišejníků, kamenných polí, smilkových trávníků či klečí má v Krkonoších tři podoby: nejvýše, tedy například na Sněžce, je lišejníková, níže travnatá a ještě níže - v ledovcových karech - je zóna květnaté tundry.

---

reklama

---