Správci CHKO Beskydy čelí tlaku na výstavbu, tu ale naopak chtějí regulovat

Ochrana Beskyd potřebuje změny. Je třeba regulovat výstavbu i návštěvnost, zachytit vodu v krajině a chránit druhovou rozmanitost. ČTK to řekl zástupce vedoucího Správy CHKO Beskydy Jiří Lehký. Správci chráněného území podle něj čelí obrovskému tlaku na výstavbu, podle jejich zkušeností největšímu ve srovnání s jinými oblastmi. "Snad v žádné jiné CHKO není tak obrovský tlak na výstavbu jako u nás. Tuto problematiku by měly řešit územní plány. Na deset let stanovit co, kde a jak se může stavět. Jak se má krajina využívat. Ale územní plánování selhává. Sotva se jeden plán schválí, už se začne pracovat na jeho změně. Prakticky vždy na základě požadavků majitelů pozemků, kteří je chtějí zhodnotit tím, že z nich udělají stavební parcely," uvedl Lehký.

Vidí v tom i jeden z hlavních úkolů správy CHKO Beskydy. "Musíme zachránit beskydské louky a pastviny jako jedny z nejohroženějších biotopů Beskyd. Hrozí jim přirozený zánik, když se o ně nikdo nestará. A právě i to, že budou zastavěny. Ale představte si Beskydy, kde je samý les, a tam kde není, tak jsou ploty a baráky. To už nebudou Beskydy," řekl.

Největší CHKO v Česku vznikla v roce 1973. Tehdy nastavená pravidla ochrany území dnešním podmínkám podle Lehkého už ale nevyhovují. "Od doby vyhlášení CHKO došlo k tolika změnám, že náš zřizovací výnos je prakticky nepoužitelný," řekl. Podle něj je potřeba změnit rozdělení Beskyd do jednotlivých zón. "Některé části Beskyd by si zasloužily přísnější ochranu. Naopak třeba ve věcech výstavby by bylo na místě zbavit nás povinnosti se vyjadřovat úplně ke všem stavbám v CHKO. Při velikosti Beskyd a počtu obcí je tato agenda ubíjející a nepřispívá k popularitě CHKO," doplnil.

Mezi další úkoly, na které se správa oblasti musí podle Lehkého soustředit, je zadržení vody v horách, ozdravení a zprůchodnění vodních toků. "Odjakživa šlo o pramennou oblast, v minulosti však řadou brutálních zásahů, jako bylo hrazení bystřin či meliorace zemědělských pozemků, došlo k těžkému poškození vodního režimu. Vodu potřebujeme všichni, jak lidé, tak krajina, a její hodnota v časech globálního oteplování ještě vzroste," míní.

S vodou částečně souvisí i mizení řady vzácných a ohrožených druhů či jejich společenstev. "Špatně jsou na tom obojživelníci nebo obecně druhy vázané na nějaké malá či málo zastoupená stanoviště jako prameniště či rašeliniště. Mezi druhy ohrožené vyhynutím patří i ty, vyžadující velká klidová území, jako tetřev hlušec," dodal Lehký.

Beskydy se vyznačují výskytem velkých šelem. Žijí tam vlčí smečky, rysi a občas se tam objeví i medvěd. "Je to fenomén, na který jsme trošku pyšní. Jen v Beskydech lze potkat jak vlky, tak rysa a vzácně i medvěda či kočku divokou. Na druhou stranu už to po těch letech bereme trošku jako samozřejmost. Naštěstí nejen my, ale zdá se, že i řada místních včetně chovatelů hospodářských zvířat," řekl Lehký.

Přítomnost šelem má ale kromě pozitiv, jako je například zdravější les či zvěř, i stinnou stránku. Tou jsou škody na hospodářských zvířatech. "Málokdo v regionu zpochybňuje, že do Beskyd patří jak ovečky, tak vlci. Rys je pro většinu lidí prakticky neviditelný a tudíž bezproblémový," řekl Lehký. Nejvíce rozporů podle něj vyvolává výskyt medvěda, který se do Beskyd občas zatoulá především ze Slovenska. "Část lidí si myslí, že sem nepatří, že jsou Beskydy už moc zalidněné či civilizované. I my z vědeckých studií víme, že Beskydy zřejmě nadlouho budou vždy jen okrajovou oblastí jeho výskytu," uvedl Lehký.

---

reklama

---