Sršeň asijská byla v Česku letos potvrzena dvakrát, lidé zaslali stovky podnětů
"Sršně dělají orientační lety, takže pak můžeme hnízdo lokalizovat buď podle toho, jak dlouho jim to trvá od krmítka pryč a zpět, nebo nakrmeného jedince odchytíme, odneseme do místa, kde předpokládáme, že by se hnízdo mohlo nacházet, a on nás k němu nakonec dovede," popsal Šulda.
Odborníci z Českého vysokého učení technického Milan Polívka a Milan Švanda uvedli, že blanokřídlé je možné vedle značení a zpětného odchytu, vizuálního pozorování nebo pozorování pomocí kamer trasovat také například rádiovými metodami. Nevýhodou ale je, že je kvůli jejich malé velikosti a nízké hmotnosti nelze detekovat na velké vzdálenosti.
Radary nebo telemetrie, která pro sledování hmyzu využívá takzvaný transpondér, tedy malou anténku, jej podle vědců umožňují sledovat desítky až nízké stovky metrů. Polívka a Švanda dále uvedli, že v Itálii se v roce 2015 uskutečnil čtyřletý projekt STOPVESPA (latinské označení sršně asijské je vespa velutina, pozn. red.), ve kterém byl využit námořní radar. Ten v zemi lokalizoval více jak 2200 hnízd sršně asijské. Projekt byl ale finančně velmi nákladný, jeho rozpočet činil 2,27 milionu eur (55 milionů korun). V západní Evropě, například ve Francii či v Belgii, trasují sršeň asijskou také pomocí ultralehkého bluetooth čipu.
Podle Jana Waltera ze Západočeského muzea v Plzni se sršeň asijská od roku 2004, kdy do Evropy pronikla z jihovýchodní Asie, rychle šíří. "Loni došlo k prvonálezům v Dánsku nebo Severním Irsku, mimo Evropu pak například na Novém Zélandu," uvedl odborník.
Nejúčinnější proti jejímu šíření je podle odborníků včasné odhalení a likvidace hnízd. Lidé by měli v případě, že sršeň asijskou spatří, dodržovat bezpečnou vzdálenost a nesnažit se ji chytat ani usmrcovat. Pokud je to možné, měli by pořídit fotografii, která je pro určení druhu zásadní. Dále je užitečné si co nejpřesněji poznamenat místo nálezu.
Pomoc veřejnosti je při trasování podle ochránců klíčová. Veřejnost může zasílat své podněty na AOPK ČR buď prostřednictvím e-mailu invaznidruhy@aopk.gov.cz, mobilní aplikace Nahlaš sršeň nebo na webových stránkách projektu NAJDI.JE, který shromažďuje data o výskytu škodlivých a invazních druhů, jež ohrožují českou přírodu, zemědělství nebo lesnictví.
reklama



V jezeře Milada se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu u nás
Oblíbené skalníky opouštějí zahrady a začínají se šířit českou krajinou
Neviditelní vetřelci: Vědci poprvé zmapovali stovky nepůvodních hub a oomycet v Česku. Riziko představují pro zemědělství a lesnictví