Sršeň asijská byla v Česku letos potvrzena dvakrát, lidé zaslali stovky podnětů

Přibližně 700 podnětů k výskytu sršně asijské, která je v Česku invazním druhem, letos odeslali lidé Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Přestože byl její výskyt v tomto roce potvrzen jen ve dvou případech, a to v Rozvadově a Liběchově u Mělníka, odborníci veškerá hlášení využívají i k mapování jiných druhů blanokřídlého hmyzu. Sršeň asijská byla v zemi poprvé zachycena v roce 2023 a od té doby bylo potvrzeno šest výskytů. Veškeré nálezy odborníci učinili díky hlášením veřejnosti. Na workshopu k metodám trasování tohoto hmyzu to řekl Tomáš Görner z AOPK ČR. Podle Luďka Šuldy, odborníka na takzvané sociální blanokřídlé, kam patří i sršeň asijská, nelétá tento hmyz daleko od hnízda, pokud má potravu v jeho blízkosti. Jelikož se dospělí jedinci živí ve velké míře cukry, v případě jejich objevu se pro nalezení hnízda k nalákání využívá například krmítko s roztokem medu. Sociální blanokřídlí jsou hmyz, který nežije samotářsky, ale vytváří organizovaná společenstva.

"Sršně dělají orientační lety, takže pak můžeme hnízdo lokalizovat buď podle toho, jak dlouho jim to trvá od krmítka pryč a zpět, nebo nakrmeného jedince odchytíme, odneseme do místa, kde předpokládáme, že by se hnízdo mohlo nacházet, a on nás k němu nakonec dovede," popsal Šulda.

Odborníci z Českého vysokého učení technického Milan Polívka a Milan Švanda uvedli, že blanokřídlé je možné vedle značení a zpětného odchytu, vizuálního pozorování nebo pozorování pomocí kamer trasovat také například rádiovými metodami. Nevýhodou ale je, že je kvůli jejich malé velikosti a nízké hmotnosti nelze detekovat na velké vzdálenosti.

Radary nebo telemetrie, která pro sledování hmyzu využívá takzvaný transpondér, tedy malou anténku, jej podle vědců umožňují sledovat desítky až nízké stovky metrů. Polívka a Švanda dále uvedli, že v Itálii se v roce 2015 uskutečnil čtyřletý projekt STOPVESPA (latinské označení sršně asijské je vespa velutina, pozn. red.), ve kterém byl využit námořní radar. Ten v zemi lokalizoval více jak 2200 hnízd sršně asijské. Projekt byl ale finančně velmi nákladný, jeho rozpočet činil 2,27 milionu eur (55 milionů korun). V západní Evropě, například ve Francii či v Belgii, trasují sršeň asijskou také pomocí ultralehkého bluetooth čipu.

Podle Jana Waltera ze Západočeského muzea v Plzni se sršeň asijská od roku 2004, kdy do Evropy pronikla z jihovýchodní Asie, rychle šíří. "Loni došlo k prvonálezům v Dánsku nebo Severním Irsku, mimo Evropu pak například na Novém Zélandu," uvedl odborník.

Nejúčinnější proti jejímu šíření je podle odborníků včasné odhalení a likvidace hnízd. Lidé by měli v případě, že sršeň asijskou spatří, dodržovat bezpečnou vzdálenost a nesnažit se ji chytat ani usmrcovat. Pokud je to možné, měli by pořídit fotografii, která je pro určení druhu zásadní. Dále je užitečné si co nejpřesněji poznamenat místo nálezu.

Pomoc veřejnosti je při trasování podle ochránců klíčová. Veřejnost může zasílat své podněty na AOPK ČR buď prostřednictvím e-mailu invaznidruhy@aopk.gov.cz, mobilní aplikace Nahlaš sršeň nebo na webových stránkách projektu NAJDI.JE, který shromažďuje data o výskytu škodlivých a invazních druhů, jež ohrožují českou přírodu, zemědělství nebo lesnictví.

---

reklama

---