Stavba jezů na Labi lodní dopravě nepomůže, tvrdí studie
„Stavbou jezů by se příroda podél Labe v Německu poškodila tak, že už dnes nejsou politicky prosaditelné," říká Hubert Weiger. Na snímku Labe u Mělníka.
|
|
Foto: Jan Šatoplet/Ekolist.cz |
Změna klimatu vede k extrémům v podobě nízkých stavů hladiny Labe, což je patrné během posledních 20 let, říká studie. A proto není možné dosáhnout plavební hloubky 2,5 metrů, která je podle studie rentabilní pro nákladní dopravu po Labi. „Pokles hladiny Labe má negativní vliv především na lužní lesy, které jsou z 60 % celoevropsky chráněny,“ uvedl Hubert Weiger, ředitel německé nevládní organizace BUND, která studii nechala vypracovat. Zkratka BUND je název pro německý svaz pro ochranu přírody a životního prostředí a jde o největší německou organizaci tohoto zaměření se zhruba 5 tisíci členy.
„Lužní les je specifický ekosystém rostoucí v blízkosti řek, jenž je zvyklý na kolísání hladiny a občasné vysychání, a takovéto životní podmínky potřebuje,“ dodala Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika, která s organizací BUND dlouhodobě spolupracuje.
Snižováním hladiny se podle Weigera významně snižují alternativy rekreačního využití Labe. Podle Českého hydrometeorologického ústavu jsou výkyvy hladiny kvůli celosvětovým změnám klimatu stále častější, extrémnější a s delším trváním. Prognózy se navíc do budoucna nelepší. Podle německého ministerstva dopravy prý nelze pro Labe garantovat jakoukoli konkrétní hloubku. Úvahy o stavbě jezů na této řece jsou podle Weigera ekonomický nesmysl.
Po Labi se lodní dopravou přemístí ročně 0,6 milionů tun nákladu. Prognózy z roku 1992 však předpovídaly pro tento rok 10 milionů tun. Podle koordinátorky BUND pro Labe Iris Brunarové se jako vhodná alternativa lodní dopravy jeví železniční doprava, která je méně náročná i emisně.
„Cílem bylo snížit výškové výkyvy hladiny řeky, a tak Německo slíbilo České republice v roce 2006, že do roku 2010 zajistí plavební hloubku 1,6 metrů. Časem se ale ukázalo, že slib nepůjde naplnit, neboť předpokládané cíle vycházejí ze studií ze 70. a 80. let, kdy bylo Labe nejbohatší na stav vody za posledních 100 let. Už 20 let takový stav na Labi není,“ vysvětlil Weiger.
Labe je podle německé studie jedna z nejčistších evropských řek díky pozitivním opatřením na německé i české straně hranic. Navíc se stále zvyšují nároky na čistotu vody tak, aby se v ní dalo i koupat. „Stavbou jezů by se příroda podél Labe v Německu poškodila tak, že už dnes nejsou politicky prosaditelné. Ve své délce 600 kilometrů nebyla řeka ovlivněna žádnou významnou stavbou v podobě zdymadel, proto je v současnosti jednou z nejekologičtějších evropských řek. Byl by nesmysl stavit další jezy,“ uvedl Weiger s tím, že by zveřejněná studie měla otevřít přeshraniční diskusi Česka a Německa o osudu Labe.
Studie v češtině ke stažení na webu Arniky, studie v němčině ke stažení na stránkách IÖW.
reklama
Online diskuse
K tomu sterku - 29. 4. 2010 - M.Z.Zadrzi se (ten zbyvajici, co se neusadil predtim nahore, na ceskem zkanalizovanem toku Labe a Vltavy) nejpozdeji na Strekove. Dalsi jezy u Decina by to uz moc neovlivnily. Ekologiste nici nase reky podporou OZE (odstrasujicim prikladem bylo napriklad zatrubneni Jizerky v Krkonosskem narodnim parku nad Korenovem roku 1992, posvecene tehdejsimi/dnesnimi hlavnimi lokalnimi/globalnimi "ekologickymi" autoritami, vyobrazenymi na billboardech "Nebojime se a nekrademe") i tam, kde ty reky mely jeste zcela prirodni raz. Naopak tam, kde reka je jiz vicemene kanalizovana po staleti - a bylo by akorat smysluplne ten proces dotahnout do konce, aby z toho tedy aspon byl vetsi uzitek (kdyz uz tedy ti nasi predci "znicili" ten nizinny meandrujici tok mezi Pardubicemi a Litomericemi uz davno) - tak tam se zustane na pul cesty. Necha se chatrat a nedokoncit napul rozdelana stavba. Reka uz stejne zustane neprirodni (to chcete ty desitky jezu na ceskem Labivcetne Strekova vyhodit do vzduchu? aby se obnovil "prirozeny" pohyb sterku??? ) ale i neprilis pouzitelna pro plavbu |