https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stehujte-se-banka-to-plati
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stěhujte se! Banka to platí

23.1.2001 10:15 | PRAHA (EkoList)
Zřejmě nejrychleji se měnící částí planety je v současnosti rovníkový pás, který ještě v polovině 20. století pokrývaly tropické pralesy. Rychlý růst populace a průmyslové kácení dřeva dnes způsobují, že tropické oblasti se masivně odlesňují a stávají se tak jedním z motorů globálních klimatických změn. Jedním z projevů současné situace jsou i hromadné přesuny obyvatelstva. Na příkladu indonéské transmigrace se pokusíme tento jev poněkud přiblížit.
 

Koncem 19. století holandská koloniální správa poprvé sjednotila území většiny ostrovů jihovýchodní Asie do centrálně řízeného útvaru. Centrum koloniální vlády i naprostá většina ekonomických zisků plynuly do Evropy z jediného ostrova - z Jávy. Ostatní několikanásobně větší území na Sumatře, Borneu a Celebesu byly většinou porostlé primárním pralesem a řídce osídlené. Ekonomické zisky z těchto oblastí byly mizivé. Jáva, ostrov o přibližné velikosti bývalého Československa, byla již v té době lesů většinou zbavena a hustota obyvatelstva dosahovala dnešních středoevropských hodnot. Tehdy Holanďané zahájili rozsáhlý projekt sociálního inženýrství. Jeho cílem mělo být přesídlení části obyvatel Jávy a blízkého ostrova Bali na takzvané vnější ostrovy - Sumatru, Borneo, Celebes a Novou Guineu. Přirozená imigrace lidí z Jávy do některých z těchto oblastí (např. na jižní pobřeží Bornea) probíhala i v minulosti. Cílem Holanďanů však bylo transmigraci urychlit a řídit ke svému prospěchu. Přesídlené obyvatelstvo se mělo stát základem pracovních sil na nově zřizovaných plantážích.

Po rozpadu koloniálního systému vznikla z Holandské východní Indie samostatná Indonéská republika - založená, řízená a spravovaná převážně lidmi z Jávy. Počet obyvatel se blížil 100 miliónům a hustota obyvatelstva začala v některých oblastech překračovat 1000 lidí na jeden čtvereční kilometr. První indonéský prezident Sukarno tedy koncem 50. let oživil starý holandský projekt a vyhlásil transmigraci jako jeden z pilířů indonéské politiky. Z přelidněných oblastí Jávy a Bali začaly lodě odvážet nejchudší bezzemky i s jejich rodinami na vnější ostrovy. Na pobřeží a podél velkých řek ve vnitrozemí začaly vznikat osady přesídlenců. Vláda prohlásila veškerou "nevyužívanou" půdu za státní a začala ji rozdělovat. Přesídlenci přicházeli buď na čerstvě vykácené plochy nebo dostali půdu porostlou lesem k volnému užívání. Na jednu rodinu byly často přiděleny dva hektary půdy. Přesídlenci začali na nových územích hospodařit většinou tak, jak to znali z domova. Na chudé a často zaplavované půdě nížinných pralesů však intenzivní pěstování rýže většinou brzy vedlo k prudkému snižování výnosů a erozi. Často jedinou záchranou přesídlenců před hladomorem se stali původní obyvatelé, kteří jim mohli poskytnout zkušenosti s udržitelným hospodařením v pralesních oblastech.

Pod hlavičkou boje proti chudobě se financování transmigrace ujala během 70. let i Světová banka. V rámci různých projektů půjčila Indonésii na přesídlování více než půl miliardy dolarů. Další peníze pak plynuly na zřizování plantáží, které se měly stát zdrojem pracovních příležitostí pro přesídlené obyvatelstvo. V současnosti i banka uznává, že půjčky, které v té době na provádění transmigrace poskytla, vedly k řadě ekologických i sociálních škod. Fatální dopady měla transmigrace spojená s vykácením a vypálením původních porostů na místní obyvatelstvo. Například jeden z dobře dokumentovaných projektů financovaných Světovou bankou v polovině 80. let na Sumatře vedl k destrukci společnosti kmene Kubů - původně lovců a sběračů. Na jejich území byly zřízeny plantáže olejové palmy a území zasídlili příchozí z Jávy. Původní obyvatelé dnes z největší části tvoří nejchudší vrstvu v rychle rostoucích městech v oblasti.

Od druhé poloviny 80. let se Světová banka z transmigračních projektů stahuje, ale ještě v roce 1997 bylo poskytnuto více než 40 miliónů dolarů na rozšíření plantáží olejové palmy v provincii Západní Kalimantan (Borneo) s odůvodněním, že nové pracovní příležitosti zvýší životní standard čerstvých přesídlenců.

Důsledkům transmigrace se dnes přičítá více než třetina rozlohy původních lesů zničených vypalováním. Sociální situace přesídlenců se mění jen velmi pomalu. Většina z nich i dnes patří k nejchudším společenským vrstvám. Problém s přelidněním Jávy přitom není vyřešen. I když jen mezi lety 1970 - 1985 bylo přesídleno 3,7 miliónu lidí, počet obyvatel Jávy to výrazně neovlivnilo. Na ostrově dnes žije pravděpodobně 130 miliónů lidí. Jáva tvoří pouze 7 procent rozlohy Indonésie, ale žije tu téměř 60 procent populace.

Transmigrace ale i dnes stále pokračuje. Jednak ve formě státem financovaných a řízených projektů, ale čím dál tím více i jako samovolný proces. Rostoucí počet příchozích z Jávy a Bali se v některých oblastech stává hnacím motorem separatistických tendencí místních etnik a důvodem k nacionalisticky motivovaným násilnostem. Transmigrace stojí v pozadí i v případě krvavé občanské války na Molukách a násilností v provincii Irian Jaya (Západní Papua). V této západní části Nové Guineje dnes přesídlenci tvoří téměř 40 procent obyvatel. Obavy ze ztráty identity vedou některé Papuánce k útokům na lodě přivážející nové přesídlence a k snahám o vyhlášení samostatnosti. Zastavení transmigrace na ostrov je hlavním požadavkem jejich separatistických snah.


reklama

 
Jiří Neustupa

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist