Štěpánek rezignoval na post radního pro životní prostředí, magistrát zůstává v rukou ODS
 |
|
| "V souvislosti s projektem Opencard musí Rada začít vyvozovat důsledky minulých pochybení, nikoli se jen bránit oprávněné kritice. O dalším směřování města rozhodnou v příštím roce voliči," prohlásil Petr Štěpánek | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
"Po třech letech práce pro všechny Pražany se vracím do opozičních lavic," řekl k ukončení svého působení v Radě Štěpánek. "V souvislosti s projektem Opencard musí Rada začít vyvozovat důsledky minulých pochybení, nikoli se jen bránit oprávněné kritice. O dalším směřování města rozhodnou v příštím roce voliči," dodal Štěpánek. Podle další zástupkyně zelených, Petry Kolínské, přispěli k otevření kauzy Opencard právě zelení. Po té, co v souvislosti s projektem karty Opencard rezignovala náměstkyně primátora Markéta Reedová (SNK ED), zůstává Rada města v rukou ODS.
„Konec angažmá radního Štěpánka vidím spíš jako šanci pro Stranu zelených, aby před volbami mohla ukázat, jakou chce skutečně prosazovat politiku,“ komentoval rezignaci radního pro životní prostředí Michal Křivohlávek z iniciativy Automat. Připomíná, že za stavu, kdy nadpoloviční většinu hlasů v radě má ODS, nebylo stejně možné prosadit nic, co by nebylo v intencích politiky nejsilnější strany. „Postavení Petra Štěpánka tak bylo schizofrenní, protože stejně nemohl dělat nic, co by nedovolila ODS.“ Podle Křivohlávka tak mají pražští zelení rok před volbami šanci fungovat jako skutečně plnohodnotná strana, která se může pokusit prosadit svoje návrhy. „Rozhodně to není selhání Petra Štěpánka, ale chyba ODS. Ta se zbavila odborníka na životní prostředí a místo něj přijde někdo, kdo takové znalosti a zkušenosti nemá,“ říká Křivohlávek.
Petra Štěpánka nahradil ve funkci radního pro životní prostředí Štěpán Šlosár, současný zastupitel pražského magistrátu. Šlosár byl v minulosti předsedou komise projektu urbanistického rozvoje území Rohanského ostrova spojeného s pronájmem a následným prodejem pozemků a člen majetkové komise Rady.
Bývalý radní Štěpánek v tiskové zprávě zaslané médiím vypočítává seznam úspěchů, kterých se mu za tři roky na radnici podařilo dosáhnout. Kromě jiného byla vyhlášena nová chráněná území - Prameniště Blatovského potoka v Klánovicích a Přírodní park Smetánka. V přípravě je podle Štěpánka šest dalších chráněných území, například přírodní památka Nad Dvorci v Podolí. Radní Štěpánek byl prý úspěšný i ve výkupech pozemků a následném zakládání nových lesů. Čtyřicetihektarový lesopark byl vysázen v Letňanech a více než dvacetihektarový na Vinici mezi Dolními Počernicemi a Běchovicemi. Město zakoupilo téměř stohektarový Milíčovský les a menší plochy v Modřanech, Hostivaři, Vinoři a v Ďáblickém háji.
V Praze přibylo nejvíce lesů od šedesátých let minulého století, kdy byl založen Hostivařský lesopark. Lesy hlavního města Prahy začaly hospodařit dle prestižní certifikace Forest Stewardship Council (FSC) a opakovaně ji obhájily. V lesích bylo vyčleněno pět procent ploch pro neregulovaný bezzásahový vývoj - divočinu uprostřed velkoměsta. Byly rekonstruovány sady na Petříně a zahrada Kinských. Kompletně přepracován byl projekt nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod, kde se technokratické řešení napadané občany i městskou částí změnilo na urbanisticky přijatelné, čistírna bude z velké části zakrytá parkem. Projekt má územní rozhodnutí a je připravena dokumentace pro stavební povolení i výběrové řízení na zhotovitele. Rada na jeho návrh rozhodla o vymístění kalového hospodářství na Drasty mimo pražskou kotlinu.
Úspěchem byla také modernizace pražské spalovny - byly instalovány de-dioxinové a denoxové katalyzátory a ve výstavbě je kogenerační jednotka, která ze spalovny udělá elektrárnu zásobující domácnosti elektřinou a teplem. Bylo učiněno strategické rozhodnutí přejít v Pražských službách u vozidel (např. svozových kukavozů) z nafty na CNG. Byly otevřeny nové sběrné dvory v Klikaté ulici v Praze 5, v Dolních Měcholupech a v Uhříněvsi a zásadně rozšířen dvůr Chvalkovická v Horních Počernicích z dotace HMP. Praha se dostala na přední místo mezi kraji v ČR v recyklaci a byl zaveden plošný sběr bioodpadu Pražských služeb.
Vznikl program Čistá energie Praha (nástupce programu dotací HMP na přeměnu topných systémů), z kterého Pražané mohou čerpat dotace na instalaci zdrojů obnovitelné energie (např. solární ohřev vody nebo tepelné čerpadlo). Celosvětově unikátní projekt vytápění ZUŠ Na Popelce zbytkovým teplem z kanalizace patří mezi průkopnické pilotní projekty na snižování zátěže ovzduší i snižování produkce skleníkových plynů. Na území Prahy běží projekty podporované z Operačního programu životní prostředí ve výši přesahující jednu miliardu korun, převážně zaměřené na energetické úspory a snižování energetické zátěže. Podle Štěpánka v posledních třech letech kleslo v Praze zatížení prachovými částicemi PM10 na většině území města.
Po desítkách let byly revitalizovány pražské potoky, rybníky a nádrže (Krutecký, Botič, Dalejský potok, rybníky Kančík, Strnad, Práčský, Hamerský, Labuť, Martiňák, nádrže Aloisov, Brouček, Chvalka, Džbán). Byl revitalizován suchý poldr Klánovice - Čihadla, druhý největší projekt svého druhu v ČR. Do území bylo navráceno meandrující koryto Rokytky a dvou potoků a několik tůní. Poldr tak znovuosídlilo několik ohrožených druhů obojživelníků a plazů. V oblasti ekologické výchovy byla zřízena funkce krajského koordinátora a bylo zřízeno Středisko ekologické výchovy v Lesích HMP a město poskytlo dotaci pro vznik Domu ochránců přírody ČSOP v Michli. Byl opraven Toulcův dvůr.
"Zcela markantní změna je, myslím, v oblasti cyklistické dopravy. Z popelky jsme udělali mainstream," citovala dnes ČTK z rezignačního projevu Petra Štěpánka. Praha získala v posledních letech desítky kilometrů cyklistických stezek a vyhrazených pruhů pro cyklisty, dokončen byl kompletní průjezd Prahou podél Vltavy ze Zbraslavi k Mánesu a od Rudolfina na hranici Prahy u Draháňského údolí. Cyklisté mohou nově využívat společný vyhrazený pruh s autobusy a taxi. Na Vinohradské, Vršovické, Koněvově a dalších ulicích vznikly samostatné jízdní pruhy pro kola nebo byl jejich průjezd zjednodušen díky cyklopiktogramům na vozovce. Byla postavena mimoúrovňová cyklostezka ve Vysočanech a ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty v rámci Nového spojení vzniká cyklostezka ze Žižkova na Krejcárek tunelem starého spojení po bývalé železnici. Za poslední dva roky nezemřel v Praze na komunikacích s motorovým provozem žádný cyklista a Praha se stala z hlediska úrazovosti a úmrtnosti nejbezpečnějším krajem v celé ČR.
reklama
