Štěpánek rezignoval na post radního pro životní prostředí, magistrát zůstává v rukou ODS
 |
|
| "V souvislosti s projektem Opencard musí Rada začít vyvozovat důsledky minulých pochybení, nikoli se jen bránit oprávněné kritice. O dalším směřování města rozhodnou v příštím roce voliči," prohlásil Petr Štěpánek | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
"Po třech letech práce pro všechny Pražany se vracím do opozičních lavic," řekl k ukončení svého působení v Radě Štěpánek. "V souvislosti s projektem Opencard musí Rada začít vyvozovat důsledky minulých pochybení, nikoli se jen bránit oprávněné kritice. O dalším směřování města rozhodnou v příštím roce voliči," dodal Štěpánek. Podle další zástupkyně zelených, Petry Kolínské, přispěli k otevření kauzy Opencard právě zelení. Po té, co v souvislosti s projektem karty Opencard rezignovala náměstkyně primátora Markéta Reedová (SNK ED), zůstává Rada města v rukou ODS.
„Konec angažmá radního Štěpánka vidím spíš jako šanci pro Stranu zelených, aby před volbami mohla ukázat, jakou chce skutečně prosazovat politiku,“ komentoval rezignaci radního pro životní prostředí Michal Křivohlávek z iniciativy Automat. Připomíná, že za stavu, kdy nadpoloviční většinu hlasů v radě má ODS, nebylo stejně možné prosadit nic, co by nebylo v intencích politiky nejsilnější strany. „Postavení Petra Štěpánka tak bylo schizofrenní, protože stejně nemohl dělat nic, co by nedovolila ODS.“ Podle Křivohlávka tak mají pražští zelení rok před volbami šanci fungovat jako skutečně plnohodnotná strana, která se může pokusit prosadit svoje návrhy. „Rozhodně to není selhání Petra Štěpánka, ale chyba ODS. Ta se zbavila odborníka na životní prostředí a místo něj přijde někdo, kdo takové znalosti a zkušenosti nemá,“ říká Křivohlávek.
Petra Štěpánka nahradil ve funkci radního pro životní prostředí Štěpán Šlosár, současný zastupitel pražského magistrátu. Šlosár byl v minulosti předsedou komise projektu urbanistického rozvoje území Rohanského ostrova spojeného s pronájmem a následným prodejem pozemků a člen majetkové komise Rady.
Bývalý radní Štěpánek v tiskové zprávě zaslané médiím vypočítává seznam úspěchů, kterých se mu za tři roky na radnici podařilo dosáhnout. Kromě jiného byla vyhlášena nová chráněná území - Prameniště Blatovského potoka v Klánovicích a Přírodní park Smetánka. V přípravě je podle Štěpánka šest dalších chráněných území, například přírodní památka Nad Dvorci v Podolí. Radní Štěpánek byl prý úspěšný i ve výkupech pozemků a následném zakládání nových lesů. Čtyřicetihektarový lesopark byl vysázen v Letňanech a více než dvacetihektarový na Vinici mezi Dolními Počernicemi a Běchovicemi. Město zakoupilo téměř stohektarový Milíčovský les a menší plochy v Modřanech, Hostivaři, Vinoři a v Ďáblickém háji.
V Praze přibylo nejvíce lesů od šedesátých let minulého století, kdy byl založen Hostivařský lesopark. Lesy hlavního města Prahy začaly hospodařit dle prestižní certifikace Forest Stewardship Council (FSC) a opakovaně ji obhájily. V lesích bylo vyčleněno pět procent ploch pro neregulovaný bezzásahový vývoj - divočinu uprostřed velkoměsta. Byly rekonstruovány sady na Petříně a zahrada Kinských. Kompletně přepracován byl projekt nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod, kde se technokratické řešení napadané občany i městskou částí změnilo na urbanisticky přijatelné, čistírna bude z velké části zakrytá parkem. Projekt má územní rozhodnutí a je připravena dokumentace pro stavební povolení i výběrové řízení na zhotovitele. Rada na jeho návrh rozhodla o vymístění kalového hospodářství na Drasty mimo pražskou kotlinu.
Úspěchem byla také modernizace pražské spalovny - byly instalovány de-dioxinové a denoxové katalyzátory a ve výstavbě je kogenerační jednotka, která ze spalovny udělá elektrárnu zásobující domácnosti elektřinou a teplem. Bylo učiněno strategické rozhodnutí přejít v Pražských službách u vozidel (např. svozových kukavozů) z nafty na CNG. Byly otevřeny nové sběrné dvory v Klikaté ulici v Praze 5, v Dolních Měcholupech a v Uhříněvsi a zásadně rozšířen dvůr Chvalkovická v Horních Počernicích z dotace HMP. Praha se dostala na přední místo mezi kraji v ČR v recyklaci a byl zaveden plošný sběr bioodpadu Pražských služeb.
Vznikl program Čistá energie Praha (nástupce programu dotací HMP na přeměnu topných systémů), z kterého Pražané mohou čerpat dotace na instalaci zdrojů obnovitelné energie (např. solární ohřev vody nebo tepelné čerpadlo). Celosvětově unikátní projekt vytápění ZUŠ Na Popelce zbytkovým teplem z kanalizace patří mezi průkopnické pilotní projekty na snižování zátěže ovzduší i snižování produkce skleníkových plynů. Na území Prahy běží projekty podporované z Operačního programu životní prostředí ve výši přesahující jednu miliardu korun, převážně zaměřené na energetické úspory a snižování energetické zátěže. Podle Štěpánka v posledních třech letech kleslo v Praze zatížení prachovými částicemi PM10 na většině území města.
Po desítkách let byly revitalizovány pražské potoky, rybníky a nádrže (Krutecký, Botič, Dalejský potok, rybníky Kančík, Strnad, Práčský, Hamerský, Labuť, Martiňák, nádrže Aloisov, Brouček, Chvalka, Džbán). Byl revitalizován suchý poldr Klánovice - Čihadla, druhý největší projekt svého druhu v ČR. Do území bylo navráceno meandrující koryto Rokytky a dvou potoků a několik tůní. Poldr tak znovuosídlilo několik ohrožených druhů obojživelníků a plazů. V oblasti ekologické výchovy byla zřízena funkce krajského koordinátora a bylo zřízeno Středisko ekologické výchovy v Lesích HMP a město poskytlo dotaci pro vznik Domu ochránců přírody ČSOP v Michli. Byl opraven Toulcův dvůr.
"Zcela markantní změna je, myslím, v oblasti cyklistické dopravy. Z popelky jsme udělali mainstream," citovala dnes ČTK z rezignačního projevu Petra Štěpánka. Praha získala v posledních letech desítky kilometrů cyklistických stezek a vyhrazených pruhů pro cyklisty, dokončen byl kompletní průjezd Prahou podél Vltavy ze Zbraslavi k Mánesu a od Rudolfina na hranici Prahy u Draháňského údolí. Cyklisté mohou nově využívat společný vyhrazený pruh s autobusy a taxi. Na Vinohradské, Vršovické, Koněvově a dalších ulicích vznikly samostatné jízdní pruhy pro kola nebo byl jejich průjezd zjednodušen díky cyklopiktogramům na vozovce. Byla postavena mimoúrovňová cyklostezka ve Vysočanech a ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty v rámci Nového spojení vzniká cyklostezka ze Žižkova na Krejcárek tunelem starého spojení po bývalé železnici. Za poslední dva roky nezemřel v Praze na komunikacích s motorovým provozem žádný cyklista a Praha se stala z hlediska úrazovosti a úmrtnosti nejbezpečnějším krajem v celé ČR.
reklama
Online diskuse
Podle plodů poznáte je. - 19. 12. 2009 - meisnerVážený pane Aleši.Pokoušíte se uvažovat v souvislostech, ale pár poznámek: a) tím úbytkem zeleně jsem nemyslel ústup ve prospěch nové výstavby ale především kácení pro kácení samé. Přirozeně rostlá vegetace je trnem v oku úřadů již proto, že roste sama a bez ptaní, nepotřebuje investice (t.j nedává důvod k zadávání zakázek) a nedej Bože, mohou se v ní schovávat bezdomovci. Vhodné rozlišovat, kolik čeho ubývá a jak to HMP zdůvodňuje. Rozlišovat „zeleň“, „parky“. Dále tzv. „systém zeleně“ (mírně chráněný nejasně definovaný výsek z celkového habitu města) a to ostatní, což je vydáno na pospas postupné likvidaci dle aktuálních potřeb a to i tam, kde důvodem není stavební zahušťování. Můžete se pokochat i absurditami jako např. tzv.:neaktivní biokoridor“: ve skutečnosti vegetace pravidelně procesovaná popř.systematicky ničená (Ing.Míchal by se v hrobě obracel). Tzv. „zeleň“ je záměrně pouze administrativní jednotka za kterou se skryje jdnou park, jindy štěrk s trochou plevele. Ostatně v novém Konceptu ÚPn je nyní „zeleně“ o 17% víc. Zázrak – bude se lépe dýchat. Jak se to povedlo? Inu hlavně překvalifikováním zemědělské půdy, tedy zeleně plodící(!) a toho, čemu se dříve říkalo příměstská zeleň (včetně ptactva, hmyzu a drobné fauny) na zeleň městskou. Ekologie jako řemen. b) „Nízké stavby vedou k velké zastavěné ploše“ To je mýtus. Řadová (hnízdová, kobercová….) jednopatrová zástavba umožní hustotu i přes 200obyv/ha, kde většina bytů může mít malý sice, ale vlastní (!) pozemek, zbývá i na veřejné (!) plochy a základní infrastrukturu (!). Touto formou lze tedy dosáhnout hustoty srovnatelné resp.větší než v průměrném pražském sídlišti kde bytové domy trčí z „ploch nikoho“ Srovnejte si kvalitu bydlení obojího. c) Intenzivní 2-4 posch. zástavba integrovaná s „občankou“ dovolí dosáhnout ještě vyšších hustot, současně vysokého obytného standardu i velmi městského charakteru („středomořská ulice“), ve kterém se mohou vyvinout silné sociální vazby a např. senioři a děti se mohou cítit výborně. d) To, že čeští developeři většinou parcelují na individuální „rezidence v zahradě“ (rozuměj plantáže domků s distanční zelení za plotem) aniž jsou podrobeni jakýmkoliv regul.podmínkám a kašlou na základní sociální infrastrukturu a přitom dosahují hustot obvykle hodně pod 100 lidí/ha kdy se již rozpadají sociální vztahy + atd., to je samozřejmě chyba veřejné správy která, byť to je v rozporu s tezemi v jejích programových dokumentech a s plnými ústy o „setrvalosti“ tuto stavební praxi povoluje. A podporuje ji zasíťováním z veřejných peněz (neb zákon to přece požaduje, že), vytahováním vysoce dotované MHD vně města (Pražák dotuje např. obyvateli Mníšku p.Brdy jednu jízdu víc než stokorunou) e) ad.Vámi zmínění titíž, kdo bojují „bojovat proti rozšiřování města i výškovým stavbám“ : K tomu: verbální kritika expanze je jedna věc ale vy pane Aleši víte o někom, kdo proti ní vystupuje nějak účinně? Já ne. Čs Komora architektů (prezident Plos) potažmo někteří čeští teoretikové kutilové (př.Koucký) plaidují právě za expanzi města (+ výškové rozbití památkové rezervace). Prakticky to rozbíjení denně podporuje politika HMP. Prudce osidluje volné plochy uvnitř administrativních hranic města (dosud zemědělské a rekreační) ničí jak zelené klíny zasahující do města, které byly i za komunismu celkem respektovány tak ničí i rezervy pro „green belt“ o kterém HMP hovoří tuším od r.1994. Nic nevadí, že to odporuje jejím vlastním tezím ve strategických dokumentech rozvoje. Od prvé poloviny 90. let jasně pro-expanzní politika vně města - viz dlouholetá vstřícnost HMP vůči difuzně rozložené logistice ve sprawlu vně Prahy, viz vytahování metra-investičně a provozně nejdražšího systému na vnější okraj Phy. Miliardové investice a dražší provoz prakticky nepřináší zisk pro kompaktní město zato zatraktivňuje přilehlé plochy Středočeského kraje (+ pozemky insiderů, kteří toto vytahování metra prosazovali). f) ad Vámi zmíněný „boj proti mrakodrapům“ –Na Pankráci je legitimní, lidé se brání hluku, neúměrnému vytěžování ploch a likvidaci vegetace a současně bojují i za ostatní Pražany, výškové budovy zde, na hraně vltavské kotliny by současně poškodily horizont PPR. Na druhé straně Pankrác je cca 3 promile rozlohy Prahy. Vy víte o občanských sdruženích které by bojovaly proti mrakodrapům jinde? Třeba na rozvojových plochách vyznačených v ÚPn., kde by výškové domy naopak mohly působit vysloveně městotvorně? Praha přes tvrzení o polycentrismu k tomu neudělala nic. Jediný vážný náběh z poč.90.let, budovat skoro stotisícový Jižák (=velikost krajského města) jako město poloautonomní, s hierarchizovanou občankou, městským bulvárem a místní sběrnou dopravou, torpédoval HMP a přetavil do takových nesmyslů, jako je pásová struktura podél SJM a sem pak nasměroval čekající investiční potenciál. Dodnes nezačala Praha budovat skutečná (!) atraktivní místní centra, dodnes nezačala Praha zvyšovat autonomii vhodných částí městského límce (sev. terasa, JZ město, východ -Počernice a okolí) tedy jednu z účinných metod snížení dopravní poptávky. Naopak, aktuální nekoncepčnost, zmatenost resp. zjevná servilita radních vůči náhodně přicházejícím okamžitým vytěžovacím záměrům městských ploch v dlouhodobém důsledku přináší škodu i investorům samotným. Viz nedávná „smrt“ Centra Stodůlky kdy jedno sídliště je málo na to, aby se stalo dostatečným spádovým územím a Stodůlky prohrály v konkurenci s hypertrofujícím Zličínem na samém okraji města. Spádovým územím Zličínu je částečně Praha (kapacitní spojení) ale čím dál víc to je několik set km2 Středočeského kraje kterému Praha mistrně nahrála bohatým parkingem. Ať žije sprawl a auto. Shrnuto – oproti aktuálně rozbředávající Praze 1) lze dosáhnout města s vyšší koncentrací bytovky zajímavější a kvalitnější, než současně realizovaný průměr a s menšími docházkovými vzdálenostmi k základní infrastruktuře. Intelektuální vklad do „ne-centrální“ Prahy je podprůměrný.Ostatně Pražané když hovoří o Praze myslí obvykle PPR (=1,8% plochy Prahy). Zbytek Prahy –přiznejme si, je co do lokální zajímavosti, využití přírodních prvků a urb. kompozice ve srovnání se podobně velkými městy (Vídeň, Mnichov…) dost bída. 2) lze současně dosahnout i většího množství kvalitní vegetace v bezprostředním kontaktu s bytovkou. Dokonce i takové, že v čtvrtích s nájemnými domy se o ni starají místní lidé. Ti to časem obvykle dělají lépe, než profi-firmy. V Praze takováto participace zatím ani náhodou, jediné známé úsilí radnice je negativní - vypuzování zahrádkářů jednak proto, že jde o investičně atraktivní plochy, druhak proto, že pro radní v tlustých vozech jsou tito lidé bezcenným potěrem. 3) Urbanistickými i logistickými prostředky lze dosáhnout menší dopravní poptávky (IAD), a neskonale efektivnější MHD s menšími náklady. Lepší alokací a vytvářením notoricky ignorovanách zatím neexistujících vazeb, lepším provázáním dopravních modů. Včetně „maličkosti:, jakou je méstní lehká a nemotorová doprava přístupná i seniorům a ne-sportovcům. Tzv.cyklistika není s prominutím jen strakatá helma a elastanové spodky s plenkami v rozkroku ale možnost aby si děti do školy došly či dojely na kole a rodiče neměli potřebu je tam vozit v „městu odolných“ pevnůstkách, možnost, aby si senior dojel na tříkolce popř.elektroskútru na oběd, na poštu, do parku a použití tramvaje (pokud vůbec možné) nebylo traumatem, přístup do (nečetných) výtahů v Metru. Bývalému radnímu Štěpánkovi nelze vyčítat že se to či ono nepodařilo, pozice „zeleného“ mezi modrými vlčáky není záviděníhodná. Jeho problém byla kolaborace tam, kde nemusel a neměl, kde šel s HMP principiálně proti ekologii a veřejnému dialogu. Prodlužoval své přežívání v radě tím že ignoroval ty „kauzální“ o.s. které se o něco vážně berou, usilovně se brání aroganci města popř. někdy doslova bojují za kyslík před domem a lidskou důstojnost. A již předem si Štěpánek svou sílu něco prosadit oslabil tím, že se na cestě do ZHMP obklopil ekologickými aparátníky ekonomicky již léta méně či více závislými na HMP kteří dobře vědí kdy ubrat plyn a nahradit práci frázemi. S takovými si ODS, kdykoliv uzná za vhodné, utře boty a málokdo jich lituje. Trochu jsem se rozpovídal, pokusil jsem se reagovat na pár notorických argumentů bez hlubší znalosti věci, že to a to nejde. Obecně nízká úroveň urbanistického povědomí a léta extrémně polarizovaná argumentace jsou dány dlouhodobě malou osvětou, špatnou publicitou a neexistencí platformy pro dialog. I to je jeden z dluhů radního Štěpánka – ba co hůř- právě on (+ členky ZHMP Kolínská a Drhová) mají na tomto mrtvolném stavu osobní podíl udušením dialogu „Dopravní alternativa“ v rámci SOS Praha, kdysi poměrně respektovaného a s přesahem do „neekologické“ veřejnosti. Dnes obávám se, že ani náhodou. Zdravím Zdeněk Meisner |
