Štramberk: Cementárna má přednost?
Těžbu ano, ale...
"Žádáme vyloučení těžby vápence a dalších surovin mimo stávající dobývací prostor a převod všech nebo části pozemků areálu Šipka ze společnosti Kotouč do majetku města za symbolickou cenu," vypočítává nároky starosta Jan Socha (nezávislý). Dalšími podmínkami jsou vyřešení silniční a železniční dopravy před zahájením provozu cementárny a udržení všech škodlivých vlivů, například hluku či prachu, v mezích norem a zákonů, včetně veřejně přístupné kontroly. Dále musí investor na územích s ukončenou těžbou zajistit rekultivaci a připravit účinné formy náhrady možných škod občanům.
Ne všem se líbí
Proti jsou ekologičtí aktivisté z hnutí Děti Země Ostrava a Beroun a nově vzniklé Sdružení na záchranu Štramberku. "Zvýší se prašnost. Už jsme lidem rozdali letáčky, které je upozorňují, na co si mají dát pozor. Třeba na to, že když se ve Štramberku postaví cementárna, kterých je v republice nadbytek, sníží se tím hodnota jejich majetku a domy budou prakticky neprodejné," říká Michal Štingl ze sdružení Děti Země Beroun.
Jako další negativní důsledky, jež by spuštění cementárny vyvolalo, jmenují ekologičtí aktivisté hluk, emise z provozu cementárny a z těžké nákladní dopravy, ovlivnění povrchových a podzemních vod a v neposlední řadě narušený ráz krajiny, které by způsobila výstavba stočtyřicetimetrového komínu. "Sbíráme podpisy proti cementárně. Studie vlivu výroby na životní prostředí je plná rozporů. Posudek EIA navíc zadává a platí investor stavby, takže pochybujeme o jeho objektivitě," zdůraznil Pavel Janíček, zakladatel Sdružení na záchranu Štramberku. Jeho slova potvrzuje i Petr Pavlík, který lokalitu nedávno botanicky a zoologicky zkoumal: "V oblasti lomu jsou desítky chráněných druhů, ve zprávě se hovoří pouze o jednom. Spuštění těžby znamená ekologickou katastrofu." Děti Země Ostrava navíc poukazují na nedostatky EIA v oblasti monitoringu režimu a kvality vody nebo vlivu emisí NOx na rostlinná společenstva. Dokumentace vlivů na životní prostředí je podle nich zpracována nekonzistentně a nedostatečně. Aktivity proti cementárně vyvolaly bouřlivou odezvu.
Proč se o nás starají?
"Někdo chce zachraňovat naše město a ani se nezeptá, jestli o to stojíme," prohlásil na adresu aktivistů starosta Štramberka Jan Socha. "Mrzí mě, že někdo z Berouna si myslí, že ví o městě víc než lidé, kteří v něm žijí." Jeho kolega Josef Juroška (nezávislý), starosta sousední obce Ženklava, dokonce začal organizovat protiakci - Petici za obnovení výroby cementu. "Moderní technologie nebude životnímu prostředí tak škodlivá a celé oblasti nový provoz pomůže. Lidé chtějí práci a vítají průmyslový rozvoj oblasti. Vždyť zemědělství padá na hubu a s Tatrou je to nejisté," vysvětluje Juroška, jemuž se pod iniciativu podepsalo přes 1600 obyvatel Štramberka a okolních obcí na Novojičínsku. Jeho argument je největším trumfem v rukou zastánců projektu - v okrese, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo deseti procent, je vytvoření asi 150 pracovních míst a zvýšení příjmů obecního rozpočtu lákavou vidinou.
Vždycky to tak bylo, tak co
Výroba cementu by ve Štramberku nebyla žádnou novinkou. Lom fungoval od roku 1880 až do roku 1996, kdy těžbu zastavil tehdejší vlastník společnosti Ceva Prachovice ze švýcarské skupiny Holderbank. Do stavby cementárny nyní hodlají Rakušané investovat dvě miliardy korun.
K obsáhlé studii posouzení vlivu stavby na životní prostředí se musí vyjádřit ještě Okresní úřad v Novém Jičíně, Báňský úřad v Ostravě, Česká inspekce životního prostředí v Ostravě a okresní hygienik. Stanovisko Štramberku poputuje na MŽP, které se má vyjádřit v zákonné lhůtě 50 dnů a v celé kauze bude mít poslední slovo.
reklama
