https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stridani-casu-je-nepotrebne-uvedli-zastupci-ceskych-firem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Střídání času je nepotřebné, uvedli zástupci českých firem

3.9.2018 00:40 (ČTK)
Evropské komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního přechodu na letní čas. / Ilustrační foto
Evropské komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního přechodu na letní čas. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Střídání zimního a letního času je nepotřebným přežitkem. Uvedli to v pátek zástupci českých firem a energetici s tím, že podporují krok Evropské komise, která v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního přechodu na letní čas.
 

Hospodářská komora ČR uvedla, že jednoznačně preferuje návrat ke konzervativnímu přístupu. "Existence zimního a letního času je přežitkem, který v moderní demokratické společnosti nemá místo. Direktivní a centrálně určená změna času je přístupem zastaralým a inženýrsky technokratickým, který v současnosti nemá reálné opodstatnění," uvedl tiskový mluvčí komory Miroslav Diro.

Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle Hospodářské komory pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. "Nejen ohledně organizace práce v podobě zvýšené administrativy. Ve dnech následujících po změnách času dochází k vyššímu výskytu pracovních úrazů. Dochází i ke snížení produktivity zaměstnanců vlivem nižšího soustředění a únavy. Tyto náklady významně převyšují zmíněné úspory energií," doplnil Diro.

Podobně situaci vidí Svaz průmyslu a dopravy ČR. "Z pohledu průmyslu to není téma, které by podniky dnes řešily. I velké podniky, včetně těch nejvíc energeticky náročných jako jsou například ocelárny, hutě nebo cementárny, vyrábí nonstop ve směnných provozech a posun času neřeší. Střídání letního a zimního času či jeho případné zrušení nebude mít na většinu průmyslových podniků vliv," řekla mluvčí svazu Eva Veličková.

Podle mluvčího energetické společnosti ČEZ Romana Gazdíka se už řadu let nedá vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny prokázat. "Velmi pravděpodobně není žádný. Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech (například v domácnostech se konstantně zvyšuje množství spotřebičů). Tím pádem se také snižuje úspora vyvolaná změnami času. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta," uvedl.

Také energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký poznamenal, že ačkoli se v minulosti tématu věnoval, nepodařilo se mu nikde najít konkrétní vyčíslení, co letní čas z pohledu energetických úspor přináší. "Ve své době to možná bylo šikovné v tom, že se lépe rozložila zátěž během dne, ale myslím, že se současným nastavením struktury spotřeby už to smysl nedává," řekl.

Podle Gazdíka energetikům nezáleží na tom, zda je letní, nebo zimní čas, či zda dochází ke změně. "Jediné co by nám poněkud komplikovalo život by byla skutečnost, pokud by změny časů v okolních státech, se kterými je naše elektrizační soustava propojena, probíhaly rozdílně. Pro energetiku je důležitá synchronizace zavádění letního a zimního času v rámci Evropy," doplnil.

Evropská komise se pro schválení návrhu rozhodla na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů vyslovilo pro zrušení každoroční změny času. V anketě hlasovaly tři miliony lidí v Německu, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64.000 lidí, z nichž 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k velikosti populace jsou ale počty respondentů nízké, v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist