Stromovka a Letná v ohrožení
Na Letné by měla pak vzniknout nová křižovatka jejíž převážná část by měla být umístěna též pod zemí. Proti výstavbě byla 10. srpna zahájena petiční akce, jejímž organizátorem je koalice třiceti osmi občanských iniciativ, které se sdružily pod názvem SOS Praha.
Stromovka v ohrožení?
Právě Stromovka a Letenská pláň jsou nejvíce ohroženými místy a možná je podle odpůrců stavby dokonce až úplná devastace obou lokalit, především Stromovky, kde by byla ohrožena nejen zeleň, ale i vodní plochy, ale došlo by i ke zhoršení kvality ovzduší, protože výfukové plyny z větracích šachet tunelu by stejně byly odváděny na povrch. Podle vyjádření odboru životního prostředí magistrátu hlavního města Prahy se skrývá velké riziko v případné havárii, sesuvu půdy či případné stavební chybě, která by mohla při tak náročné akci nastat. Přitom Stromovka patří k ekologicky přísně sledovaným a chráněným lokalitám na území města. Technologickou chybou či nekázní by navíc mohlo dojít k narušení dosavadních toků podzemní vody, která má ve Stromovce vysokou hladinu. Pokud by se směr současného toku změnil a vytvořila se jakási "podzemní přehrada", mohlo by dojít k dalšímu zvýšení hladiny podzemní vody, což by mohlo mít za následek uhynutí až tisícovky stromů ve Stromovce. Dalším rizikovým místem je i podchod Vltavy, kde by tunel vedl 30 metrů pod dnem řeky silně rozpukanými křemenci.
Podle mluvčího SOS Praha Petra Štěpánka tato varianta vůbec neřeší kritickou dopravní situaci hlavního města, protože místo aby dopravu od centra odklonila, ji tam naopak ještě přivede. "Dálniční průjezd centrem tak bude lákavý i pro tranzit. Prioritou by měl být vnější okruh, ne vnitřní průtah," uvedl Štěpánek.
Návrat velkých plánovačů?
Dalším argumentem proti výstavbě je i zastaralost celého řešení. Výše zmíněný územní plán se totiž příliš neliší od plánu z komunistické minulosti, které jsou známé pod názvem ZÁKOS (Základní komunikační systém) nebo HUS. Koncepce rozvoje dopravních sítí ČR tak zůstává už třicet let stále stejná. Územní plán byl schválen především díky opoziční smlouvě mezi ODS a ČSSD k nimž se připojili i komunisté. Proti se vyslovily nejen Unie svobody a KDU-ČSL, ale i ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD), primátor Prahy Jan Kasl (ODS), radní městské části Prahy 1 a řada ekologických organizací. SOS Praha dokonce podalo trestní oznámení kvůli podezření z vědomého ohrožení životního prostředí na šéfa městských investic Josefa Macka, ředitele výstavby Ředitelství silnic a dálnic ČR Petra Laušmana, ředitele Útvaru rozvoje města Karla Hejtmánka a na radního Zdeňka Kováříka, předkladatele tohoto návrhu, který do něj zapracoval i změny, týkající se záměru firem, v jejichž orgánech jsou Kovářík a jiní radní placenými členy. V těchto navrhovaných změnách je mimo jiné i záměr rozsáhlé výstavby v Šeberově či zvířecího krematoria v Řepích a rozšíření Ďáblické skládky.
SOS Praha poukazuje i na obrovské finanční náklady, neboť stavby budou investovány z městského rozpočtu, samozřejmě na úkor rozvoje městské hromadné dopravy, cyklotras, výstavby bezplatných parkovišť na okraji Prahy atd.
Vítězkou je Blanka
Varianta, která byla nakonec vybrána pro oblast Letné je nejdražší (asi 13 miliard korun) ze všech tří předložených návrhů, které byly pojmenovány Blanka, Hana a Dana, po manželkách starostů Prahy 6, 7 a 8. Komise těchto starostů nakonec zvolily Blanku, která počítá i s raženými tunely vedoucími pod Vltavou a částí Stromovky, které jsou k životnímu prostředí nejšetrnější, ale právě jejich nákladnost muže být důvodem k jejich záměně za tunely hloubené, které by Stromovku zdevastovaly. Taková situace by mohla nastat, neboť předkladatel návrhu je zároveň i jeho zpracovatelem. Schválený plán má sice platnost zákona, ale jeho porušení se netrestá. Navíc tvůrci plánu nejsou vystaveni veřejné kontrole, a tak, podle oponentů, mohou snadno podlehnout ve všech stádiích tlakům investora.
Začíná se na Špejcharu
Jako první by měla být vybudována stavba v úseku Špejchar - Pelc-Tyrolka, která vytvoří komunikační propojení pod Vltavou. Dokončení je plánováno na rok 2005. Jako druhá proběhne stavba úseku Myslbekova - Prašný Most, která bude ukončena v roce 2007, a o další tři roky později budou tyto obě části spojeny v úseku Prašný most-Špejchar. V podzemí má být 80 procent stavby, ale v oblasti letenské křižovatky, kde budou nájezdní rampy by mohlo nad zemí být až 50 procent stavby, což by zde vytvořilo obrovské betonové monstrum. To se nelíbí ani starostovi Prahy 1 Janu Bürgermeisterovi, který dodal, že se obává i ohrožení "přirozeného zeleného koridoru Starého města." Současně by měly být vybudovány i podzemní garáže pro návštěvníky Hradu, což přispěje k rozvoji individuální automobilové dopravy.
reklama
