https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sumavsky-narodni-park-vraci-na-povrch-zeme-potoky-drive-svedene-do-trubek?fbclid=IwAR1TEwpbFSP9ZBEjyxM63H4lHJQbFRn-ciexLpSHVh1vjlXf1eDNsEbVuzo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šumavský národní park vrací na povrch země potoky dříve svedené do trubek

24.5.2022 14:01 | DOBRÁ (ČTK)
Obnovený potok pod Dobrou.
Obnovený potok pod Dobrou.
Zdroj | Správa Národního parku Šumava
Šumavský národní park vrátil na povrch země několik potoků svedených dřív do trubek. Jde o součást projektu Life for Mires - Život pro mokřady, který má mimo jiné pomoci k zadržování vody v krajině. Novinářům to řekla vedoucí projektu Iva Bufková. Některé potoky byly tzv. zatrubněné až 60 let, když byly pod zem za minulého režimu svedeny kvůli tehdejší zemědělské politice.
 

"Vracíme je (potoky) do podoby, která je přírodní, aby fungovaly, aby byly mělké a vlnily se krajinou. Je to velmi důležité pro zadržování vody, která se pak může v krajině lehce rozlít, zasakuje se a doplňuje zásoby podzemní vody. Navíc tyto potoky tlumí případné povodňové vlny," uvedla Bufková.

Dodala, že některé potoky tekly až tři metry pod povrchem země. Navíc většina z nich byla rovná a voda v nich tekla velkou rychlostí. "Pak se potká na nějakém místě, kde napáchá velké škody. Tím, že ty potoky vytáhneme nahoru, zvlníme je, tak celý ten postup vody zpomalíme," řekla Bufková.

Potok vyvedený z podzemních trubek.
Potok vyvedený z podzemních trubek.
Zdroj | Správa Národního parku Šumava

Vzniká tím také větší množství zamokřených míst. Tyto lokality pak bývají velmi atraktivní pro chráněné druhy ptáků nebo jiných živočichů. "Potoční a říční nivy jsou důležité pro zdravou a dobře fungující krajinu," řekla Bufková.

Projekt Life for Mires začal koncem roku 2018 a trvá šest let. V plánu je obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za 150 milionů Kč podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.

Před revitalizací byl potok pod Dobrou veden v melioračním potrubí.
Před revitalizací byl potok pod Dobrou veden v melioračním potrubí.
Zdroj | Správa Národního parku Šumava

Česká republika v posledních letech eviduje řadu míst, které jsou dlouhodobě extrémně suché. "V porovnáním s jinými lokalitami je na tom Šumava velmi dobře. Ale i zde jsou hodně odvodněná území, proto děláme revitalizace přírodních toků," uvedla Bufková.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PE

Petr Eliáš

24.5.2022 14:23
Tak to je super!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.5.2022 15:37 Reaguje na Petr Eliáš
Super to může být ale je naprosté rozdíly v péči o vodu a vodní zdroje, v pramenných oblastech se obnovuje meandry ale o kus dal se podporuje kanalizace toků, následkem čehož se zrychluje sucho napřimovaním toků a jejich kanalizace ve jménu pseudozábavy turismu
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.5.2022 17:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jo, občas " pravá ruka neví, co dělá levá ".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.5.2022 17:29
Jen tak dál, to je potřeba na spoustě míst naší republiky. Dřív bylo pomalu na každém kilometru čtverečním, když ne na každém hektaru, odhadem tak několik procent vodních ploch a zamokřených povrchů. Odkud se intenzívně odpařovala voda a čistila tak ovzduší od prachu, snižovala teploty a zvyšovala množství místních srážek. Nemluvě o příslušných biotopech. A to by bylo velmi vhodné vrátit.
Roury vyhodit, na příslušném prostoru znova naznačit meandry tak, jak tam byly dříve podle pamětníků či starých map a starých parcel či nějakého nového projektu, pokud je plocha nějakými terénními úpravami příliš pozměněná, v okolí zasadit první dřeviny coby zárodky tamějších břehových porostů...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.5.2022 18:38 Reaguje na Radim Polášek
Agrární lobby vyletí z kůže, nějaký ten stotisíc hektarů, kterého se budou muset vzdát, jednoznačně způsobí drtivý propad potravinové soběstačnosti ČR.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2022 08:55 Reaguje na Jakub Graňák
Agrární lobby je aktivistický blábol. Tyhlety plochy navrácené do původního přírodního nebo polopřírodního stavu prostě musí být vyjmuty z ploch polí a dalších obhospodařovaných ploch a převedeny do ostatních nebo jiných podobných nevýdělečných ploch a bez daňové zátěže pro majitele nebo jen s minimální daňovou zátěží. Nebo vykoupeny od majitelů státem a následně udržovány státem.
Žádné nesmysly presentované hloupými polovzdělanými aktivisty, že by ty úpravy měli platit zemědělci a starat se bezplatně o to nebo že by to toho měli investovat jejich majitelé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2022 19:56
Tak dlouho jsme vysušovali, až nás to trklo. Chladící medium patří na povrch, pomalu odtékat, podporovat MWC a fotosyntézu. Všude to asi nebude možné, nemůžeme veškerou produkci pšenice nechat na Ukrajině. Ale když skončí i ekokuku, soláry na černozemi a jiné nesmysly, té půdy orné půdy bude dostatek.
Odpovědět
Pe

Pepa

24.5.2022 23:35 Reaguje na Karel Zvářal
OK, takže byste si i vy přestal meliorovat svou ornou pudu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2022 06:47 Reaguje na Pepa
https://www.youtube.com/watch?v=sDBROhMMGWI
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2022 09:03 Reaguje na Karel Zvářal
Tak ono nás to ještě netrklo, protože hloupí aktivisté si představují, že to budou dělat sami zemědělci či majitelé půdy ze svých soukromých peněz. Že zemědělci si budou uprostřed pole za své peníze hýčkat bažinu, platit za tu bažinu daně a podobné nesmysly. Jenže jak se kdysi ta likvidace těch vlhkých a mokrých ploch dělala v režii státu a za státní peníze, tak nyní se ta cesta zpět, často i finančně dost náročná, pokud se má ta plocha uvést do stavu podobného dřívějším časům, Musí taky dělat v režii státu a za státní peníze.
Stačí na každém kilometru čtverečním pole nebo jiné intenzívně zemědělsky využívané plochy na tyto vlhké a mokré plochy přeměnit jednotky procent rozlohy. To zmenší objem produkce jen minimálně či leckde dokonce zlepší podmínky, omezí vysýchání tak, že na zbývající ploše pole či louky se v součtu urodí víc.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.5.2022 06:04
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Chtěl bych připomenout, že v zemědělské půdě ČR schází přes 3mld m3 vody jako důsledek kvality jejího obhospodařování - stručně půda není zdravá .

To, že se urvala jedna osoba - Bufková a dokázala přesvědčit ostatní, aby mohla vůbec projekt udělat a sehnat na něho finanční krytí , je dobrý příběh.
V rámci ČR se však jedná pouze o drobnou epizodu, která naši tristní situaci nezmění.
Boj o vodu v ČR elitní politici mají někde hodně vzadu, bohužel ke škodě celého národa.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.5.2022 10:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to příklad a příklady táhnou. Podrobnosti projektu neznám. Podle článku se mi to zdá jako dobrý příklad. Myslím, že je třeba takové věci posuzovat lokálně a rozhodovat by měl vlastník pozemků. Za mě jsem na státní půdě a v NP určitě pro. V takových lokalitách by mohli mít místo k životu bobří populace (které mimo NP nijak rád nevidím) a na ně navázaná společenstva. Další lokality by mohly řízeně zdivočet na pozemcích osvícených vlastníků nebo obcí. Myslím, že dost lidí má obavy pustit se do podobného projektu, protože se obávají následné státní regulace. Typicky: dám prostor přírodě na mojí půdě, pozemek osídlí chráněné druhy a vytvoří se zajímavá společenstva. Potom přijde stát s regulacemi a pozemek mi nakonec vyvlastní nebo aplikuje regulace znemožňující mi další nakládání nebo realizaci mých záměrů. Ono po vyhlášení PP nebo PR je každé prohloubení tůně, kácení dřevin v pařezině nebo údržba rybníka násobně administrativně složitější a žvaní vám do toho spousta lidí, kteří tomu rozumí jen omezeně a kromě třeba entomologie nebo speciální botaniky (nic proti krásným přírodovědným disciplínám) nemají zkušenosti s praktickým a ekonomicky snesitelným "managementem krajiny".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2022 09:28 Reaguje na Dalibor Motl
Tak musí se pro tyto neproduktivní či málo produktivní plochy najít nějaký právní rámec. Aby tu plochu mohl soukromý majitel nějakým běžným způsobem bez nějakých úředních obstrukcí obhospodařovat a současně ta plocha zůstávala ekologicky cenná a vytvářela onu žádoucí "kostru krajiny".
Ono totiž v minulosti toto byla skoro ve všech případech běžná ekologicky nechráněná produkční plocha, akorát v minulosti majitelé neměli potřebné technické prostředky. Aby z málo produkční plochy typu nějaké mokřiny s tůněmi udělali intenzívní produkční plochu třeba typu intenzívně obhospodařované pole nebo třeba louka. Ty technické prostředky dodal až socialismus.
Majitel se tak dříve v podstatě z nutnosti musel spokojit pouze s malými zisky třeba z nekvalitního dřeva z mokřinných porostů nebo z produkce košařských vrb, které tam provozoval. Nebo z pasení zvířat typu koz, ovcí a hus. Dneska je třeba nějakým právním rámcem nastavit nějakým vybalancovaným způsobem omezené využívání té plochy majitelem, třeba onou omezenou těžbou dřeva nebo omezeným využitím k pastvě nebo třeba v nějakém malém rybníčk u k omezené produkci ryb, aby z toho měl i majitel nějaký zisk. A současně právního ukotvení stavu té plochy coby kostry krajiny. Protože dnes má majitel rozhodně k dispozici technické prostředky, kterými by mohl tu plochu převést do mnohem "výdělečnějšího stavu" pole, louky či běžného lesa.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.5.2022 15:19 Reaguje na Radim Polášek
Přesně to mi píšete z duše. Třeba rozvolnit lesní zákon a "zrovnoprávnit" pařeziny nebo sdružený les (na pozemcích malých vlastníků ve vhodných podmínkách) s vysokokmennými lesy. Umožnit chov ryb v malých rybnících pro vlastní potřebu (omezit všechny ty požadavky na evidenci, roční hlášení, zákazy kdečeho ... ). Umožnit chov několika ovcí nebo pašíků bez povinné evidence (a bez nároku na dotace)... Prostě profíci, kteří si mohou dovolit papírování ať hlásí a hobíci ať mají možnost se realizovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2022 07:12
Zde má tento zásah smysl a naprosto s ním souhlasím.
Odpovědět
va

vaber

25.5.2022 08:27
nic proti takovým snahám i když jsou docela bezvýznamné,
kolik metrů rour se vykopalo se nikde nepíše,
každý potok, řeka i rybník si vytvoří nepropustné dno a průsak vody do krajiny je minimální,
nyní mohou ochránci vykopat Schwarzenberský plavební kanál a náhon na Čenkovu pilu, tam teče hodně vody
ale to není aktuální, protože se to nepostavilo za minulého režimu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2022 08:51 Reaguje na vaber
Včera ve zprávech něco o 20 km, což není málo, to když se rozlije, tak je pěkných pár mokřin ha navíc. To bychom potřebovali místy i ve vnitrozemí.
Odpovědět
va

vaber

25.5.2022 09:47 Reaguje na Karel Zvářal
20km to je opravdu hodně, jen bych to rád viděl na vlastní oči, takových prostor, kde to lze udělat ,není zas tak mnoho
kde jsou dnes mokřady na Šumavě? ,já jsem hledal ten slavný mokřad z Krále Šumavy a našel jsem jen pomníček a Pivní hrnec , ale tam žádný mokřad není
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2022 10:15 Reaguje na vaber
Ukázka byla někde na hřebeni, téměř rovina, tam ani meandry nemusí dělat, voda si už cestu najde. Mně spíš udivuje, kde všude jim stálo za to ničit přírodu ve jménu světlých zítřků. A park je od Rudy až po Planou, tak ono se to nasčítá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2022 09:43 Reaguje na Karel Zvářal
Práce na melioracích se dělala v době, kdy byla v JZD práce na polích hotova a zemědělci v JZD neměli do čeho píchnout. Zemědělci dělali buďto nějaké málo placené práce typu nějakého čištění a údržby zemědělských strojů nebo v takzvané přidružené výrobě, kde taky většinou byla ta práce nic moc.
Meliorace, dokud na toto bylo počasí, třeba v září, říjnu až listopadu, jim nabídla příjemnou a dobře placenou práci.
Takže nebylo to žádné "v zájmu světlých zítřků", ale byla to prostě lepší a lépe placená práce než běžná práce v JZD mimo sezónu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2022 11:19 Reaguje na vaber
Mokřady (mokré louky) jsou i u toho pomníčku (Hasilovi), to jsou modré čárky na základní i turistické mapě. Poslední roky byly suché, a pokud to bylo odvodněno, tak z letadla tam žádné kaluže neuvidíte. To se pozná po deštích při chůzi, na první pohled to nemusí být vidět.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.5.2022 09:51
Pokud je to NP a je pozemek zemědělsky nevyužitelný, tak je to naprosto
v pořádku. Pouze asi dojde u těch luk ke změně skladby rostlin a bude
otázkou, zda pak nebude zase pláč nad vymizením suchomilných rostlin.
Ale tak už to bývá, že člověk mění své priority a mění je často opakovaně podle svých potřeb. NP si zaslouží dlouhodobou koncepci beze změn s každým vedením a politickou reprezentací. Jinak vhodný objekt zkoumání k jakým
změnám a výsledkům se dojde.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.5.2022 11:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Změna je život. Vysušením těchto luk vyhynula vlhkomilná vegetace a nastoupily suchomilné rostliny. Teď se to vrátí k původnímu stavu. Snad.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.5.2022 09:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ovšem problémem je přechodný stav, kdy původní biotopy končí a nové ještě nejsou rozvinuty. Taková plocha má minimální ekologickou hodnotu.
Proto je třeba něco stanovit a pak se toho držet ideálně aspoň mnoho desítek let. Ostatně trávy a podobné dorostou za 2 - 5 let, větším trvalkám, než se biotop uvede do stabilního stavu, to může trvat 10 let i víc a u dřevin to jsou minimálně vyšší desítky let. A pokud se u dřevin z nějakého důvodu požadují staré odumírající stromy, může to být záležitost minimálně více staletí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.5.2022 12:43
NP se v tomto směru fakt už hezkých pár let opravdu snaží a je to rozhodně ku prospěchu té krajiny.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist