Summit Země se dostává do klíčového okamžiku - čas tlačí
Sáhodlouhá a únavná jednání se podobají těžkým bitvám prakticky o každé slovo. Podle Matta Dailyho a Robina Pomeroye, reportérů agentury Reuters, se jednání v noci na dnešek zadrhla například na sporech kolem slov jako "globalizace" nebo "dobré vládnutí". Poté, co už po prvních dnech jednání neskrývali svoji skepsi zástupci nevládních organizací, začínají varovat před možným krachem summitu i někteří politici. Spory přetrvávají zejména v otázkách využití "zelené" energie, pravidel mezinárodního obchodu, ekonomické globalizace, dostupnosti zdravotní a hygienické péče a dobrého vládnutí. "Ekonomické zájmy rozvinutých zemí se bohužel dostávají mnohem výše než zájmy chudých a životního prostředí," komentoval dosavadní výsledky jednání pro agenturu Reuters generální ředitel Světového fondu pro přírodu (WWF) Claude Martin.
"Krach Summitu Země by zcela zničil celý systém mezinárodních jednání, složitě budovaný posledních padesát let," říká v rozhovoru pro včerejší The Independent britský vicepremiér John Prescott. Podle něj by to znamenalo "tragédii pro celý svět a zejména pro jeho chudší část". Podle Prescotta je dohoda o Implementačním plánu velmi složitá a "příliš mnoho věcí pracuje proti ní". "Mám ale přesto malou naději, že se USA stanou platnou a konstruktivní stranou dialogu," řekl Prescott Independentu. Jeho nadšení ovšem poněkud krotí vyjádření nejmenovaného vlivného člena americké delegace v Johannesburgu, který zpravodaji deníku The Independent Geoffreyi Leanovi řekl, že "významná část americké administrativy chce s jednáními typu Summitu Země co nejrychleji skoncovat", protože prý "představují zbytečnou překážku jediné světové supervelmoci". "Je to otázka následujících dvou tří dnů, ty budou pro summit životně důležité," doplňuje svého nadřízeného i britský ministr životního prostředí Michael Meacher.
S varováním přišla i Evropská unie (EU), která ve svém prohlášení upozorňuje, že "dosud nedošlo k dohodě nad klíčovými otázkami, jako jsou obnovitelné zdroje, lidská práva či dostupnost zdravotní a hygienické péče". Zároveň apelovala na delegáty, že "je načase si uvědomit naléhavost situace".
Na summitu přesto došlo k dílčím úspěchům. Delegáti souhlasili s přijetím strategie kontroly chemikálií, které mají "výrazně negativní účinky na lidské zdraví a životní prostředí" do roku 2020.
Včera přišla skupina zemí Latinské Ameriky a Karibiku v čele s Brazílií s návrhem na čtyřnásobné zvýšení objemu energie získávané z čistých a obnovitelných zdrojů (zejména solární a větrná energie). Brazilský návrh předpokládá, že by se delegáti zavázali, že v roce 2010 bude 10 procent energie na světě získáváno právě z obnovitelných zdrojů. S podobným, i když o poznání méně ambiciózním plánem přišli i vyjednavači EU, kteří chtějí mnohem menší nárůst podílu obnovitelných zdrojů. Jeden z těchto návrhů by se nakonec mohl stát součástí problematiky energetické části Implementačního plánu, jež dosud patří k těm nedořešeným. Spojené státy se ovšem k oběma návrhům staví velmi ostražitě. "Nemyslíme si, že by procentuálně definované cíle byly cestou, kterou se má jít," říká americký vyjednavač Jonathan Margolis. "Obnovitelné zdroje mohou docela dobře fungovat v jedné zemi, ale jinde zase jejich využití může záviset na spoustě dalších okolností. Nebylo by dobré přijímat stejný procentuální závazek pro všechny země," dodal Margolis.
reklama
