Swissinfo: Švýcarsko trápí zmenšování biodiverzity
Urs Tester z organizace Pro Natura tvrdí, že počet ohrožených rostlin, ptáků, ryb a dalších živočichů je ve Švýcarsku prostě ohromující. "Skoro polovina flóry a fauny v zemi je ohrožena," řekl Tester. Mezi nejohroženější živočichy patří obojživelníci, například rosnička zelená, a plazi, například užovka maurská, užovka podplamatá a želva bahenní.
Minulý rok oznámil Federální úřad pro životní prostředí, že se zmenšování biodiverzity ve Švýcarsku zastavilo, avšak situace nadále zůstává špatná. V červnu 2006 úřad představil první přehled Monitorovacího programu biodiverzity Švýcarska, který sbíral data více než pět let. Urs Tester však s oficiálním sdělením nesouhlasí a tvrdí, že druhů dramaticky ubývá. "Opravdu nás znepokojuje vývoj populace obojživelníků. Počet některých ohrožených druhů klesl za posledních 20 let nejméně o polovinu," uvedl podle Swissinfo Tester.
Kurt Eichenberger ze švýcarské pobočky WWF pro Swissinfo řekl, že jádro problému spočívá v nedostatečné politické strategii. "Nemáme strategii pro biodiverzitu, a tak nevíme přesně, jakým směrem se vydat. Máme velmi dobré nástroje, ale nedokážeme je dobře použít," vysvětlil Eichenberger. Podle něj dosud také biodiverzita není dost závažné téma pro švýcarský parlament ani veřejnost.
V červnu minulého roku hovořil ředitel Federálního úřadu pro životní prostředí Bruno Oberle o svém přesvědčení, že se do roku 2010 podaří odvrátit úbytek biodiverzity. K tomu se ostatně Švýcarsko spolu s jinými zeměmi zavázalo v roce 2002 na Summitu Země v Johannesburgu. Urs Tester je však ohledně dosažení tohoto cíle značně skeptický. "S takovým množstvím ohrožených druhů je jen malá šance, že Švýcarsko dostojí svému závazku, pokud bude vše pokračovat stejně. A netvrdí to jen Pro Natura. Dokonce i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) říká, že Švýcarsko se problému věnuje málo," řekl.
Světový svaz ochrany přírody (IUCN) v úterý oznámil, že je ohroženo okolo 15 procent evropských savců, uvedl server Swissinfo. Na vině je prý dopad lidské činnosti na životní prostředí, hlavně odlesňování, vysoušení mokřadů a intenzivní zemědělství.
Podle článku na serveru Swissinfo ze dne 22. 5. 2007
reklama
Online diskuse
Švýcarsko, Rakousko,posléze i Česko - 26. 5. 2007 - dkrauskopfTohle je dost zajímavé téma.Já proti kulturní krajině nic nemám,ale uvítal bych větší plochu-páni, kdyby tak 10%-by byl přirozeně se vyvíjející les-bezzásahových ploch.Prales, který by byl v Česku nebo Rakousku, by znamenal tisíce podnětů při každém kroku.Vyvinuté všechny lesní patra.Padlé mohutné kmeny porostlé mechem, lišejníky.Nekonečné nožství symbiotických vztahů.V říjnu barevné divadlo, listopad by měl na programu vůni tlejícího listí a kmenů.V zimě by pak mohl vyniknout ojedinělý jehličnan.Jaro by představovalo jediněčný rozpuk života s různými odstíny zelené a s nepřeberným množstvím ptačích hlasů. Vichřice pro tento les neznamená téměř žádnou pohromu, zato u smrkové monokultury to je často konečná. Jistě, tu klasickou idylu české krajiny vidím v pahorcích mezi poli se zrajícím obilím(třeba Klatovsko, Strakonicko, Benešovsko)Lesy, které vyrůstají na pahorcích, jsou přehledné smrkové nebo borové lesy.Ale jsou to spíš takové třísky, sirky, která roste jedna vedle druhé ve sponu,na zemi je jen jehličí.To je pro většinu lidí správný les, to je ta prvorepubliková představa našich babiček a dědů, která se ujala.Každá větvička nebo šiška se hodila na topení, listí se vyhrabávalo pro stelivo. Ale proti vůni pryskyřice a pěkně narostlým smrkům a borovicím nic nemám, jenže ani takových pěkných kulturních lesů moc není, protože jsou poznamenané těžbou a vichřicemi. |
