Swissinfo: Švýcarští vědci přemýšlí, jak uklidit vesmír
 |
|
| Start raketoplánu Discovery 26. července 2005. | |
| Foto: Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) |
Předpokládá se, že okolo naší planety obíhá více než 600 000 kusů odpadu. Tyto věci jsou větší než jeden centimetr a jejich rychlost je v řádu tisíců kilometrů za hodinu. Vesmírný odpad je v posledních letech čím dál větší problém. Pro satelity, kosmonauty i vesmírná plavidla by mohla mít srážka s vesmírným odpadem katastrofické následky. Na nižší oběžné dráze (do 2 000 km) by centimetrové těleso letící rychlostí 15 kilometrů za sekundu způsobilo při nárazu do funkčního satelitu škody podobné jako granát, uvádí Swissinfo.
"Na nižší oběžné dráze, kde jsou vesmírné stanice i lidé, je tento problém obzvlášť vážný. Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) hrozí podle některých lidí padesátiprocentní riziko, že ji do 10 let vážně zasáhne odpad," řekl podle Swissinfo profesor Thomas Schildknecht z Astronomického ústavu Bernské univerzity, který se vesmírným odpadem zabývá. Výzkumníci z NASA tvrdí, že se blíží kritický bod množství odpadu ve vesmíru. I kdyby nestartovala žádná další vesmírná loď, počet malých částic vzniklých kolizemi překročí v roce 2055 počet částic, které spadly zpět na Zem a shořely.
Vyčistit vesmír vypadá jako obrovský úkol. "V současné době neexistuje žádný střednědobě proveditelný způsob, jak aktivně vesmír vyčistit - vysavačem, nebo tak nějak," řekl podle Swissinfo Schildknecht. Úsilí se proto většinou zaměřuje na předcházení vzniku nového odpadu a předcházení kolizí sledováním drah větších kusů. Schildknecht se svým týmem spolupracuje s Evropskou vesmírnou agenturou a společně již osm let monitorují pomocí optických teleskopů oblohu od Bernu až po Tenerife a vytvářejí inventář malých částic letících oblohou ve velkých výškách.
"Pozorujeme různé druhy odpadu: například izolační vrstvy, které se olupují ze satelitů," řekl. Jejich výzkum pak pomáhá satelitům manévrovat mezi poli odpadu. V současné době musí satelit uhnout zhruba každý měsíc z cesty nějaké částici odpadu. Ve výškách 800 až 1 000 kilometrů je tento problém stále horší, protože je zde hodně satelitů a ty se mohou zbavovat odpadu. Většina tohoto odpadu postupně padá k Zemi a končí v nižších polohách, avšak dříve než vstoupí do atmosféry.
"Neohrožují tak Zemi, ale spíše vesmírné mise," tvrdí Schildknecht. Avšak Lottie Williamsová z Tulsy v Oklahomě by s ním pravděpodobně nesouhlasila, píše Swissinfo. Je dosud jedinou známou osobou, která kdy byla zasažena vesmírným odpadem. 22. ledna 1997 se procházela v parku, když ji zasáhl do ramene patnácticentimetrový kus plechu, který byl údajně částí palivové nádrže rakety Delta II. Tu vypustily Spojené státy v roce 1996. Naštěstí nebyla Lottie Williamsová zásahem zraněna.
Podle članku Simona Bradleye na serveru Swissinfo ze dne 1. 10. 2007
reklama
