Swissinfo: Vědci zkoumají vliv kosmických paprsků na klima
Před více než dvěma stoletími zaznamenal britský královský astronom William Herschel vztah mezi slunečními skvrnami (indikátory sluneční aktivity) a cenou pšenice v Anglii. Zjistil, že ceny obilí rostly, když bylo na Slunci málo skvrn, píše Swissinfo. Před deseti lety objevili dánští vědci, že kosmické paprsky, které vznikají při explozi supernovy, mohou způsobit vznik nízké oblačnosti. Tvrdí totiž, že kosmické záření pronikající zemskou atmosférou urychlí vznik aerosolů, anebo způsobí shlukování molekul, z nichž se poté stávají drobné kapičky tvořící oblaka.
Oblaka s větším množstvím kapiček odrážejí sluneční záření mnohem více a přetrvávají déle. To má ochlazující vliv na klima. Podle odborníků může již rozdíl několika málo procent mít na zemské klima výrazný vliv. "Rádi bychom napodobili to, co se děje v atmosféře," řekl podle Swissinfo Jasper Kirkby, vedoucí týmu CLOUD (Cosmics Leaving Outdoor Droplets) při CERNu. Výzkum v CERNu zatím probíhá na prototypu reakční mlžné komory, která napodobuje podmínky v atmosféře. Kosmické záření zase imituje paprsek částic s vysokou energií. Nastavením tlaku a teploty v komoře mohou vědci simulovat různé vrstvy atmosféry, a zjistit tak, co přesně vede ke vzniku aerosolů.
Projekt ale vůbec nevznikal snadno. Trvalo více než desetiletí, než se ho podařilo prosadit. Mimo jiné proto, že většina vědecké komunity zaujímá vůči teorii o souvislosti kosmických paprsků a zemského klimatu spíše skeptický postoj. Další vysvětlení však může být mnohem prozaičtější, píše Swissinfo. Současné modely naznačují, že změnu klimatu způsobují hlavně skleníkové plyny. To, že příčinou mohou být i jiné, dosud neprozkoumané faktory, nemusí být příliš vítanou připomínkou.
"Teorii kosmických paprsků používají lidé, kteří se snaží popřít vliv lidstva na globální oteplování," říká Urs Neu ze švýcarského Fóra pro klimatické a globální změny. Nikdo z týmu CLOUD netvrdí, že životní prostředí ovlivňuje jedině kosmické záření. "Pokud má opravdu nějaký vliv, bude to pouze jedna z přísad v koktejlu klimatické změny," oponuje Jasper Kirkby. "Chceme porozumět tomu, zda a jak moc se tento přírodní jev podílí na klimatu. Chceme pochopit, jak jsou ovlivňovány mraky, abychom mohli snížit nejistotu při předpovídání klimatu." První výsledky experimentu jsou očekávány příští léto. Kompletní data budou k dispozici až v roce 2010, napsal server Swissinfo.
Podle článku Scotta Cappera na serveru Swissinfo ze dne 13. 11. 2006
reklama
