Sysel obecný se už nebojí zemědělců, ale koček
Přírodovědci předpokládají, že se sysel obecný na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i nároky tohoto hlodavce na prostředí. Nejdůležitějším pro přežití syslí kolonie je krátký travní porost. Ten zvířatům umožňuje vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora.
Ve vysoké trávě naopak hlodavci ztrácí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů. „Proto i největší tuzemské kolonie najdeme na letištích ve Vyškově, v Praze Letňanech nebo v Brně Medlánkách, kde se pravidelně seče,“ vysvětluje Pavel Bína, který záchranný program sysla koordinuje.
Záchranný program by měl zajistit, aby sysel z české přírody úplně nezmizel. Pro jeho přežití je podle AOPK zásadní především zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije. To znamená na těchto místech především hospodařit vhodným způsobem. Zejména se to týká pravidelného kosení nebo spásání trávy.
Sysli vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po druhé světové válce. Uškodilo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek luk a pastvin s nízkou trávou a používání chemických prostředků. V současnosti jim překvapivě nejvíce škodí obyčejné domácí kočky. Ty jsou totiž velmi zdatnými lovci těchto hlodavců.
reklama
Mendelova univerzita koordinuje mezinárodní projekt na ochranu jasanu úzkolistého. Pomáhají chytré senzory
Nasavrky vysadily nový sad kaštanovníků - stromu, který má město ve znaku 
Nový prales na Ještědu chtějí ekologové spolku Čmelák rozšířit o 4,5 hektaru
