SZ: Česká republika není připravena na aktivní politku ochrany klimatu
| Klimatické závazky by podle Evropských Zelených měly být založeny na následujících principech: - vyvarování se nebezpečných změn klimatu, tzn. dosažení celkového cíle limitovat průměrný globální teplotní růst na maximálně + 2°C ve srovnání s předindustriální úrovní, - společných, ale diferencovaných odpovědnostech cílených na každého člověka, - stavění na klíčových závazných částech Kjótského protokolu, jako jsou kvantifikované cíle ve snížení emisí skleníkových plynů, globální systém emisního obchodování a emisních stropů a systém flexibilních mechanismů, snižování globálních emisí nesmí vést k jiným ohrožením bezpečnosti nebo životního prostředí, - zahrnutí emisí z mezinárodních letů a plaveb do cílů snižování emisí skleníkových plynů, oddělení režimu pro propady uhlíku (využití půdy, změny využití půdy a lesnictví), - největší možné zapojení všech zemí, - časový limit pro dosažení dohody do konce roku 2008 Zdroj: Evropská strana zelených |
Česká strana Zelených se tím připojila k dnes vydané deklaraci, kterou připravila Evropská strana zelených (EGP), Zelení v Evropském parlamentu, Federace mladých evropských zelených (FYEG) a dalších 23 stran Zelených ze všech států Evropy. Zelení prosazují, aby se jako celkový cíl prosazoval princip maximálního nárůstu teploty o dva stupně ve srovnání s předindustriální úrovní. „Jestliže se tento limit překročí, dojde k nezvratným změnám. Kvůli nedostatku pitné vody, častějším záplavám nebo rozšíření malárie budou ohroženy miliardy lidí,“ řekl na dnešní tiskové konferenci předseda SZ Martin Bursík. Podle deklarace zelených stran se právě v roce 2005 má začít jednat o podmínkách Kjótského protokolu po roce 2012. Proto chtějí po delegátech EU, aby v Montrealu prosadili usnesení o rozvrhu dalších závazků snižování skleníkových plynů.
Podle evropských zelených by EU měla dosáhnout snížení emisí o 30 % do roku 2020 a do roku 2050 dokonce o 50 %. Přitom podle nedávného prohlášení Evropské agentury ochrany životního prostředí (EEA) se v zemích původních patnácti států Evropské unie snížily emise o pouhých 1,4 % oproti úrovni v roce 1990. Navíc tento pokles vznikl jen díky zásluze Německa a Velké Británie, bez jejich omezení by Evropská unie vykázala naopak nárůst emisí o 12,4 %. „Nejde o to konstatovat trend, který dnes panuje, ale naopak burcovat politiky, aby začali něco dělat, protože možnost, jak zabránit katastrofickým následkům klimatických změn, se zavírá rychleji, než jsme čekali,“ říká Martin Bursík. Návrh evropských zelených stran je podle něj navíc jemnější, než návrh Rady evropských ministrů životního prostředí, ten počítal s poklesem o 60 %, respektive o 80 % v roce 2050. Podle něj je právě příklad Německa a Velké Británie jasným dokladem dobré domácí politiky ochrany životního prostředí.
Zelení z celé Evropy však odmítají jadernou energii jako řešení problému klimatických změn. Aby se zvýšil podíl jaderné energie na alespoň 47 % celkové světové spotřeby energie, muselo by se každý rok až do roku 2100 postavit 70 nových reaktorů. V současnosti jádro pokrývá asi 3 % světové energetické spotřeby. Rychlý nárůst v tomto sektoru by navíc přinesl další zátěž pro životní prostředí, zvýšil by se objem používaného nebezpečného materiálu a zpracovávání jaderného odpadu. Řešením mají být energetické úspory a obnovitelné zdroje, spolu s ekonomickými nástroji jako je obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Předseda strany Zelených upozornil v této souvislosti na velmi nejasný postoj České republiky k ochraně klimatu. Národní program ochrany klimatu navrhuje snížit emise o 18 % mezi lety 2000 – 2010, Státní energetická koncepce chce za stejné období ušetřit 13 %. Zároveň však Národní alokační plán umožňuje průmyslu navýšit emise o 21 % v porovnání s lety 1999 – 2001. „Příští vláda by měla jasně definovat svůj postoj k problematice klimatických změn. Jenže ani jedna z velkých politických stran není na aktivní politiku ochrany klimatu připravena,“ dodává Martin Bursík. Podle něj navíc obě největší politcké strany, ODS a ČSSD, odmítají ekologickou daňovou reformu, která která by měla pomoci snížit emise z dopravy a výroby elektrické energie. "Po volbách se Česká republika může stát černým místem na mapě Evropy," prohlásil Martin Bursík.
reklama
