Také veterináři nesouhlasí s označování jelenů vymrazováním
"Plemenářský zákon č. 154/2000 stanovuje označování farmově chované zvěře od října 2002," informoval Duben. "Vyhláška č. 357/2001 o označování a evidenci hospodářských zvířat, kam farmová též patří, stanoví způsob označování. Jelenovití a mufloni musejí být označeni kromě jedné náušnice do 72 hodin po narození navíc do šesti měsíců stáří ještě vymrazením čísla na levou kýtu," informoval Duben.
Způsob označování zvířat výžehem nebo vymrazováním není přitom podle SVS v souladu s Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, kterou naše republika přijala, a to zejména proto, že se nejedná o moderní způsob označování, například čipy. Dále tento způsob není v souladu i se Směrnicí ES č. 98/58 EC. "Státní veterinární správa usiluje o harmonizaci s evropskou legislativou a proto považuje přijetí zmíněného způsobu označování hospodářských zvířat za velmi nešťastné. Tyto evropské předpisy ani takové značení zvěře nepožadují a jsme jediným státem, který toto označení nařizuje," zdůraznil Duben. Při takovémto označování jelenovitých je třeba podle jeho slov zmínit další riziko, že matka takto označená mláďata kvůli odlišnému pachu může odmítat. V zahraničí se obvykle u jelenovitých používají ušní visačky menšího rozměru, jako u ovcí, nebo zjevně viditelný obojek. Používá se také označení podkožními čipy.
Podle ústředního ředitele SVS Josefa Holejšovského je "absolutně nutné při tvorbě veterinární a zemědělské legislativy dbát na to, aby nařízená opatření z jakýchkoli důvodů nevyvolávala zbytečné komplikace a samozřejmě, aby chovaná zvířata, ať hospodářská nebo zájmová, netrpěla a nebyla týrána". Navíc je mnoha vědeckými pokusy dokázáno, že maso zvířat, která podstupují stres, je z hlediska jeho využití i z hlediska zdravotní nezávadnosti rizikovější a méně kvalitní.
reklama
