TELEPOLIS: Dravé ryby jsou ochránci korálových útesů
V aktuálním vydání časopisu Science uveřejnila skupina vědců z Velké Británie, Jamajky a USA výsledky své studie, která se zabývala souvislostmi mezi rybolovem, potravním řetězcem a spásáním korálových útesů v tropech. V posledních dvaceti letech došlo k masivnímu odumírání korálů. Citlivý mořský ekosystém je ohrožován především nadměrným rybolovem, otloukáním korálů, potápěčskou turistikou a oteplováním oceánů.
V roce 1983 vyvolalo rozruch masivní vymírání mořské ježovky, která spásala korály a zajišťovala tak, že nedocházelo k přemnožení mořských řas. Po jejím vyhynutí převzaly tuto funkci především papouščí ryby. Tyto ryby díky okusování podvodních rostlin zajišťují rovnováhu mezi korály, chaluhami a řasami a zároveň také vytvářejí základy pro růst nových korálů. V potravním řetězci útesů jsou papouščí ryby nejčastěji loveny dravými kanici, kteří jsou oblíbenou kořistí rybářů. V chráněných oblastech je ale rybolov zakázán. V minulosti se často spekulovalo o tom, zda rostoucí počet těchto dravců neznamená spíše další škody pro korálové útesy, protože vede ke snížení počtu papouščích ryb a tím také k menšímu spásání korálů.
Tuto teorii ověřovali američtí vědci spolu se svými zahraničními kolegy v chráněné mořské oblasti uprostřed Bahamských ostrovů. Tato oblast má rozlohu okolo 450 km2, je chráněna od roku 1959 a v posledních 20 letech zde platí absolutní zákaz rybolovu. Oproti jiným srovnatelným vodním oblastem je zde 7x větší výskyt kaniců, kteří se od zákazu rybolovu mohli úspěšně rozmnožovat. Jaký to ale mělo skutečný vliv na jejich oběť, papouščí rybu, a na důležitou čistící funkci korálů? Podle výsledků studie nedošlo ke snížení spásání řas, ale naopak k jeho zvětšení. Více papouščích ryb totiž dosáhlo takové velikosti, která je chránila před útoky predátorů, a větší ryby také spásaly více těchto rostlin. Důsledkem byla silná redukce mikroskopických vrstev řas. Vědci dokázali, že v porovnání s nechráněnými mořskými oblastmi jsou na Bahamách řasy redukovány až na jednu čtvrtinu. Nové korály se tak mohou nerušeně uhnízdit a růst. Podle vědců z toho profituje celý podmořský ekosystém.
"Karibské útesy jsou stále ještě schopny vzpamatovat se z ničivých účinků El Niňa, které v roce 1998 způsobilo rozsáhlé poškození korálů po celém světě. Jak jsme nyní zjistili, mohou mořské chráněné oblasti poskytnout ty správné podmínky pro zotavení korálů. Pokud papouščí ryby dosáhnou délky 28 cm, jsou dost velké na to, aby se samy ubránily větším dravcům. Jejich velikost jim umožňuje vyhnout se riziku být obětí. V chráněných oblastech se proto nesnižuje míra spásání, a to ani když se zvýší počet dravců," tvrdí Peter Mumby z amerického výzkumného týmu.
Podle článku Andrei Naica-Loebell, Telepolis ze dne 9.1.2006.
reklama
