Temelín - termín dostavby neznámý

Valná hromada akciové společnosti ČEZ (České energetické závody) si 29. ledna zvolila nové vedení. Členy představenstva ČEZ zůstali P. Karas, J. Vacík a G. Eichler. Novými členy se stali Petr Fišer, náměstek ministra financí, Ondřej Schneider, poradce ministra průmyslu a obchodu, nezávislý konzultant Vít Štěpánek a Vladimír Menšík, zástupce FNM. Ekologické organizace - zejména Jihočeské matky - se změnami nejsou spokojeny. "Vadí nám především že v představenstvu zůstal Petr Karas," řekla Dana Kuchtová, předsedkyně Jihočeských matek.

Ani ČEZ si ovšem nejsou jisty dostavbou Jaderné elektrárny Temelín, která vyvolává největší spory. "Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko pozastavení stavby jako dnes," napsal Vojtěch Kotyza, ředitel akciové společnosti ČEZ, pověřený právě výstavbou Temelína, v prosincovém Zpravodaji JETE. "Byl to apel na zaměstnance i na dodavatele elektrárny. Stále věříme, že Temelín dostavíme, jen se do výstavby musí zapojit víc lidí," obhajuje své výroky Kotyza v rozhovoru pro Lidové noviny.

V řadách odpůrců jaderné energetiky vzbudila jeho slova téměř euforii, mezi jeho kolegy řediteli se ovšem o radosti mluvit nedalo. Podle Dany Kuchtové hrozí ČEZ Kotyzovi za jeho "upovídanost" odvoláním z funkce. Diskutovaný článek je fakticky první příležitostí, kdy se zevnitř ČEZ ozval jiný názor než jasné a nezdolné přesvědčení, že Temelín je nutné dostavět a to co nejrychleji. Je to první případ, kdy zapochybovaly samotné ČEZ. Důvodem je, že stavba Temelína se pomalu začíná blížit hranici rentability. Termín dokončení Temelína se přitom již několikrát posunul. Ještě v únoru loňského roku tvrdil mluvčí firmy Michal Kačena, že stavba bude dokončena k závěru roku 1998. Od června 1997 hovoří ČEZ o tom, že Temelín bude dokončen v dubnu 1999. Poslední známé oficiální stanovisko ČEZ je přitom z 8. ledna 1998. Podle něj Temelín bude opožděn "nejméně o 7 měsíců, nejdéle však o rok". Zdá se tedy, že jestli někdy budeme svítit temelínskou elektřinou, bude to až v příštím tisíciletí. Termín dostavby přitom ČEZ od roku 1990 posunuly již pětkrát. Původně se měla energie začít v Temelíně vyrábět už před šesti lety, v roce 1992.

Stejně tak se stále zvyšují finanční nároky stavby. Ke konci loňského května prostavěly již ČEZ v Temelíně 56 miliard korun. Vojtěch Kotyza tehdy tvrdil, že zbývající náklady na dostavbu činí ještě dalších 20 miliard. Temelín měl být dostavěn za 76 miliard Kč a podle Kotyzových slov by za takové situace byla atomová energie vyráběná na jihu Čech pro ČR nejlevnější energií. Proti tomuto názoru již několik let vystupují odpůrci jaderné energie. Do propočtů cen prý ekonomové nezapočítávají vnější náklady, které si tato technologie žádá - mimo jiné problematické ukládání jaderného odpadu (vyhořelých palivových článků) a rozsáhlá bezpečnostní opatření. Pokud by tyto externality (vnější náklady) byly do ceny energie z Temelína započítány, už by cena tak příznivá nebyla.

Co ovšem na přelomu roku dovedlo samotného ředitele Kotyzu k pochybnostem? Zdá se, že několik věcí najednou. Začalo být téměř jisté, že 76 miliard korun stačit nebude. "Temelín nemůže být stále dojnou krávou," rozčiloval se Kotyza 6. ledna v Lidových novinách. Zaměstnanci i dodavatelé si podle něj "musí uvědomit, že stavba jednou skončí." Požadované náklady se totiž za necelý rok zvýšily ze 76 miliard korun nejprve na téměř 85 miliard a dnešní odhady hovoří o 91 až 96 miliardách. Zdá se, že sen o nejlevnější energii skončil.

Pravděpodobně druhý z problémů, které tak znervóznily ředitele Kotyzu, je i prodej energetické sekce Westinghouse společnosti Siemens. Podmínkou koupě přitom ze strany Siemense bylo, že obchod nebude zahrnovat jadernou část této sekce. Společnosti Westinghouse, která se hodlala věnovat (pod jménem CBS) pouze televiznímu a rozhlasovému vysílání, tedy zbyl "atom na krku".

Přitom se zdá, že právě stavba Temelína může Westinghouse činit finanční problémy. Podle údajů amerického odborného časopisu Nucleonics Week totiž původní kontrakt s firmou Westinghouse zněl na dodávky technologií a paliva za 334 milióny dolarů. Do loňského roku se však cena dodávek vyšplhala až na půl miliardy amerických dolarů.

Časopis Nucleonics Week v jednom z posledních loňských čísel publikoval rozhovor se Stanislavem Svobodou, ředitelem Škody Praha. V něm Svoboda tvrdí, že "ideálním řešením by bylo přerušení stavby (Jaderné elektrárny Temelín) a úplné dokončení projektových prací." Škoda Praha je přitom generálním dodavatelem celé stavby, která, jak se zdá, bude nejdražší stavbou v historii českých zemí. Svoboda ovšem na začátku ledna zpravodaji ČTK popřel, že by v rozhovoru něco takového řekl. Podle něj se mluvilo o několik let staré situaci, kdy byla možnost pozastavení stavby alternativou k té, která byla nakonec zvolena - k přestavbě Temelína "za pochodu" z jaderné elektrárny ruského typu na elektrárnu amerického typu. Jediným, kdo o nutnosti dostavět Temelín, zdá se, nepochybuje, je ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl (ODA). Podle jeho slov "alternativa k dostavbě jaderné elektrárny Temelín prostě neexistuje". České republice by v takovém případě podle ministra chyběl jak chystaný výkon JETE, tak i peníze, které už byly proinvestovány.