Temná stránka solární energie: jedovaté olovo ohrozí Indii a Čínu
V rozvojových zemích s horší infrastrukturou totiž musí výrobci solární energie mnohem více spoléhat na bateriové systémy využívající právě olovo, které se při nedbalé manipulaci a práci s odpady může velmi snadno dostat do ekosystémů. To může mít velmi negativní dopady, jak vědci připomínají, olovo může lidem působit řadu velmi vážných zdravotních problémů.
Podle předpovědí „pohltí“ solární systémy do roku 2022 zhruba třetinu světové produkce olova. Klíčové obavy vyplývají především z toho, že v současné době mají podle oficiálních statistik Indie a Čína obrovské problémy s úniky olova v různých fázích jeho zpracování: od dolování až po zpracování a recyklaci.
Studie připomíná, že v nedávné době přišla z Číny řada varovných zpráv o masových incidentech otravy rtutí v zařízeních na recyklaci baterií i výrobních provozech. 583 těchto zařízení bylo podle čínských údajů uzavřeno.
Rizika číhají všude
„Je nezbytné investovat do environmentálních kontrol výroby baterií a zlepšit systém jejich recyklace,“ uvádí Chris Cherry, hlavní autor studie. „Bez rychlého zlepšení je zřejmé, že užití baterií s olovem povede ke kontaminaci prostředí a otravám mezi dělníky, ale i dětmi.“
Průmyslová odvětví vyrábějící baterie již nyní spotřebovávají zhruba 80 procent globální produkce olova. Navíc zažívají velmi rychlý nárůst, a to právě v souvislosti z rozšiřováním solárních systémů. I proto autoři docházejí k závěru, že v budoucnu bude dopad na životy lidé mnohem silnější.
„Solární průmysl musí udělat kroky směrem k větší zodpovědnosti při výrobě a provozování baterií,“ říká Perry Gottesfeld, další z autorů studie. „Bez zásadních zlepšení bude otrav olovem přibývat.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Ministerstvo dá 7 miliard korun do výroby energie ze slunce, úložišť a komunitní energetiky
Nejen góly, ale i kilowatty: Největší rakouský stadion vyrobí elektřinu pro tisíc domácností
Jihočeský úřad a jeho organizace využívají desítky fotovoltaických elektrárenOnline diskuse
Škoda, že je článek až příliš osekaný - 5. 9. 2011 - František MarčíkNení zelený jako zelený, takže s tím bych byl velmi opatrný. A k tomu, co píšete, to je normální jev. Říká se mu NIMBY - not in my backyard. Většinově jsou obyvatelé ČR projaderní, ale téměř nikdo by nechtěl ve svém sousedství sklad vyhořelého paliva. Většinově se staví z konvenčních stavebních materiálů, které na svoji výrobu vyžadují hmoty, jež se těží v povrchových lomech. Jen málo z lidí, kteří staví domy z konvenčních materiálů, by chtělo vedle takového lomu bydlet. Toť takové věčné schizma. V Horním Jiřetíne se bude bojovat proti porušování limitů, ale už jim tam asi nebude tolik vadit například výstavba nové JE či obnova těžby urany na některé z lokalit v ČR. "Každý by rád bral, ale kdeže dával." |
