https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/terra-daily-biologove-se-zabyvaji-dopadem-asijskych-hydroelektraren-na-zivotni-prostredi?ids%5Bx6771199122c842bac545a538656ac7a8%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Terra Daily: Biologové se zabývají dopadem asijských hydroelektráren na životní prostředí

22.5.2008 09:10 | PRAHA/AMHERST (Ecomonitor)
Na asijských řekách v jsou hojně budovány hydroelektrárny. Vědecký tým pod vedením Guye Lanzy z Massachusettské univerzity v Amherstu se zabýval dopadem těchto elektráren na životní prostředí. Podle serveru Terra Daily vědci zjistili, že hydroelektrárny nejsou zdaleka tak šetrné k životnímu prostředí, jak by se na první pohled mohlo zdát.
 

Přehrada Haweswater.
Ilustrační foto
Foto: Ann Bowker/www.madaboutmountains.com

Výzkumník Guy Lanza se se svým týmem zabývá vlivem hydroelektráren na životní prostředí. Podle něj přináší výstavba elektrárny danému geografickému regionu často spíše problémy. Lidem žijícím v dané oblasti hrozí ekonomické a zdravotní obtíže a přírodní prostředí bývá často poškozeno. Lanza uvedl, že po výstavbě hydroelektrárny většinou dojde k poklesu kvality vody. To má dále negativní důsledky pro ryby, které v přehrazené řece žijí, a tento jev přináší obtíže i pro chovná zvířata a samotného člověka. Vědec dále upozorňuje: "Přeměnou řek v jezera vzniká příznivé prostředí pro hmyz a hlemýždě, kteří roznášejí malárii, horečku dengue a schistosomózu. To vede k rozšiřování těchto nemocí."

V současné době se Lanzův tým zaměřil na hydroelektrárnu Nam Theun 2, která se staví v Laosu. Podle plánu by měla být dokončena v roce 2009. Laoská vláda plánuje elektrickou energii vyrobenou v elektrárně prodávat do sousedního Thajska. Do roku 2020 pak vláda zamýšlí vystavět celkem 30 takových hydroelektráren.

Plán na výstavbu Nam Theun 2 počítá s tím, že veškerá biomasa bude před napuštěním nádrže odstraněna spalováním. Lanza však varuje, že spalování biomasy může být nebezpečné, protože způsobí únik řady látek znečišťujících ovzduší. Do atmosféry se tak dostane oxid uhličitý, ozon a další skleníkové plyny a toxické látky. "Hořením se rovněž do půdy uvolní měď a také se zrychlí produkce dusíku a fosforu." uvedl podle Terra Daily Guy Lanza. Až bude přehrada napuštěna, budou látky, které se do prostředí uvolnily hořením, podporovat vznik řas. Ty pak zapříčiní řadu dalších problémů - sníží se obsah kyslíku ve vodě a budou vznikat toxické metabolity sinic. Zároveň se zvýší uvolňování toxických plynů a nebezpečných kovů ze sedimentu nádrže. Vhodným řešením by podle Lanzy ale nebylo ani ponechání biomasy k vyhnití v jezeře, byl by tam pak nedostatek kyslíku a opět by docházelo k uvolňování skleníkových plynů.

Lanza se kromě výzkumu budoucí hydroelektrárny Nam Theun 2 v minulosti věnoval řadě podobných projektů. V roce 1996 například pracoval na analýze výzkumu vlivu laoské hydroelektrárny Nam Leuk na životní prostředí. Tehdy zjistil, že nově vybudovaná přehrada poskytuje velmi příznivé prostředí pro hmyz a hlemýždě, kteří přenášejí schistosomózu a malárii. Svými výzkumy se vědec snaží poukázat na to, že i udržitelné způsoby výroby elektrické energie mají svá úskalí a že hydroelektrárny mohou mít velice negativní dopad na životní prostředí.

Podle článku zveřejněného dne 19. května 2008 na serveru Terra Daily.


reklama

Martina Kollerová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Biologové a hydroe..... - 23. 5. 2008 - Jan Smola

Aleši, píšeš, že dramaticky stoupla životní úroveň nás všech, ovšem každá věc má i své stinné stránky. S rostoucí životní úrovní roste tlak lidí na zbylé dosud nezastvěné části krajiny za městy i v předhůří hor. Ve městech se pak díky stavebnímu boomu a narůstajícímu automobilismu ztrácejí plochy zeleně. U děti narůstá nechuť k pohybu a dospělí tloustnou. Malárii jsme sice zažehmali, ale narůstají alergie a astmatická onemocnění u dětí. Pozoruji, že narůstá rovněž hrubost a agresivita u mladých lidí a prohlubuje se propast mezi dětmi, jejich rodči a prarodiči. Řeknu Ti, Aleši, že za těchto okolností nejsem rád narůstajícímu bohatství. K čemu to vlastně je???
A co se týče řek, záplavám lze zabránit jinými, méně drastickými způsoby např. odsazením protipovodňových hrází a vytvářením retečních prostorů. Šmarja, vždyť dnes před záplavami chráníme i lužní lesy, které pák následně uměle zavodňujeme!!! To je nejen neekologické, ale i neekonomické!!! Vystavět přehradu, aby bylo dost vody, a následně nechat vyschnout nivu pod přehradou, no, tak to je opravdu velkolepé. Ztráta vody je tu evidentní nejen v době sucha, ale i v období normalních srážkových úhrnů. A elektrická energie? Kolik procent získáváme z vody? Jak moc je to spolehlivý zdroj? A nejedná se náhodou, ostatně jako vždy, o lukrativní státní zakázky, které zaobalíme líbívými kecy o prospěšnosti lidem? Aleši, současný životní styl naší civilizace je neudržitelný z dlouhodobého hlediska. Dělám všechno, abych se mu vymanil. Daří se mi to jen částečně, ale děkuju za všechno, co nemám, co nevlastním, neboť bych se stal otrokem oněch věcí.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist