Terra Daily: Předek dnešních lidí se zřejmě s neandrtálcem nekřížil
 |
|
| Spermie pronikající do vajíčka | |
| Foto: Public Domain Images/wikipedia.org |
„Poprvé jsme sestavili sekvenci prastaré DNA, která je v zásadě bez chyby,“ říká Richard Green z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Tým nyní hodlá pokračovat v rekonstrukci kompletního genomu buněčného jádra neandrtálce.
Dosud se podařilo získat 35 téměř kompletních sad mitochondriálního genomu obsahujících 13 genů kódujících proteiny. To umožňuje vyloučit z výzkumu rozdíly mezi genomy obou druhů vzniklá poškozením degradované fosilní DNA neandrtálce a určit skutečné vývojové změny.
Ačkoliv je ověřeno, že neandrtálci byli hominidy nejblíže příbuznými dnešnímu člověku, jejich přesný vztah k nám nebyl dosud jasný. Stále probíhají spory, zda se neandrtálci s lidmi křížili. To se ovšem nyní zdá být silně nepravděpodobné, poněvadž právě získaná mitochondriální DNA se výrazně liší od všech variant vyskytujících se u druhu Homo sapiens sapiens. Poslední společný předek obou hominidů zřejmě žil někdy před 800-520 tisíci lety.
Jeden ze získaných proteinů známý jako COX-2 ukazuje, že po oddělení obou druhů docházelo v překvapujícím měřítku k substitucím aminokyselin. Vědci však zatím nevědí, co to přesně znamená.
Výzkum nicméně naznačuje, že neandrtálci patrně prodělali jen málo obecných vývojových změn, zato však řadu takových, které vedly k proměně stavebních bloků proteinových aminokyselin. Jedno z možných vysvětlení poukazuje na malou populaci, která je obecně méně odolná vůči mutacím a dochází v ní k rychlejší proměně genomu. Vysvětlení alopatrickou speciací je dobře slučitelné s poznatky geologů. „Většina z nich tvrdí, že před čtyřiceti tisíci lety žilo v Evropě jenom několik tisíc neandrtálců,“ říká spoluautor studie Johannes Krause. Evropa je mnohem menší než Afrika, kde se vyvinul Homo sapiens sapiens, a neandrtálci navíc čelili opakovanému zaledňování, které je izolovalo a současně zhoršovalo životní podmínky. Zatím ale není zřejmé, zda malý počet neandrtálců byl trvalým rysem tohoto druhu člověka, nebo zda šlo až o následek nepříznivých změn v životním prostředí.
Podle článku Complete Neandertal Mitochondrial Genome Sequenced From 38,000-Year-Old Bone na serveru Terra Daily ze dne 8. srpna 2008
reklama
