Těžařská společnost a londýnská zoo zachraňují mexický rybí unikát - halančíkovce mřížkovaného

Londýnská zoo už dvanáct let pracuje na záchraně kriticky ohroženého druhu s poněkud neobvyklým partnerem - těžařskou společností Gypsum. Ta je jedním z hlavních dodavatelů stavebních materiálů ve Velké Británii. Průmyslníci často obvykle hájí zájmy jiné, než ochranu přírody, ale v tomto případě je vzájemná spolupráce více než úspěšná. Informuje o tom server Quartz.

Zoologická zahrada v Londýně je garantem a provozovatelem stovek záchranných programů ve více než padesáti zemích světa. A často velmi úspěšným. To ale nebyl právě případ malé rybičky z Mexika, halančíkovce mřížkovaného. Navzdory velké snaze chovatelů se v zázemí zoo odchov nedařil. I to malé procento úspěšně odchovaných exemplářů se rodilo s celou řadou anatomických poruch. Proč se ale vlastně ryba akvarijních rozměrů stala předmětem zájmu ochránců přírody?

Halančíkovec mřížkovaný se totiž vyskytuje jen na území jediného mexického státu, v San Luis Potosí, a navíc ještě v jednom jediném jezeře, zvaném Media Luna. Tento značně omezený areál ryby narušuje intenzivní zemědělství, turistika a negativní působení invazních druhů. Mexická vláda má ale momentálně jiné starosti, než udržovat v chodu nějaký záchranný program, a proto zůstává celá iniciativa zachování druhu na aktivitách londýnské zoo.

Brian Zimmerman, kurátor akvárií londýnské zoo, k tomu dodává: „Odchovy v zajetích jsou často nezbytnou součástí většiny záchranných programů. Udržet si přitom určitý náhled a novátorské myšlení je nutné.“ Jako příklad dává zřízence zoo, kteří se kvůli správnému vývoji mláďat převlékají za dospělé pandy, nebo nejrůznější maňásky na krmení ptáčat, nápadně připomínající zobáky ptáků-rodičů. „Věc jde tak daleko, že používáme i parfém ovlivňující libido jednoho druhu papoušků, nebo že jednomu druhu ohrožených fretek rozvážíme v džungli léky zatavené v bonbonech s pomocí dronů.“

V případě halančíkovců se jim ale dlouho nedařilo dosahovat dobrých výsledků. „Chov ryb je podobný jako kuchařský recept,“ říká Zimmerman. „Se správnými ingrediencemi – teplotou, vodou, stravou a živinami – není dosažení výsledku komplikované. Musíte ale vědět, jak jednotlivé věci zařídit.“ Když už se podařilo přimět malé rybky k nakladení vajíček, nedalo se s nimi pro jejich křehkost vůbec pracovat. Až po dlouhé době a nezbytném průzkumu v terénu přišli lidské rybí chůvy na příčinu problému.

Jezero Media Luna stojí na vápencovém podloží a zdejší voda je velmi tvrdá. A právě nedostatečná přítomnost vápence ve vodě ovlivňovala tuhost a odolnost jiker. Proto byla k celému záchrannému projektu přizvána společnost Gypsum, která v Brightlingu těží sádrovec ve velkém. Většinou jako stavivo nebo jako hnojivo. V tomto případě se ale vápenaté složky výtečně hodily k obohacení vody nádrží, ve které žijí halančíkovci. Snaha a strategické partnerství mezi zoo a těžaři přinesla výsledky. Teď už zbývá jen najít odpověď na poslední otázku, a to jak bez nehody navrátit ryby zpět do jejich přirozeného prostředí.

---

reklama

---