Těžbu v Horním Slavkově podmiňuje samospráva šetrnou dopravou
Záměr stanovení dobývacího prostoru a těžby v bývalém odkališti v Horním Slavkově počítá s vytěžení odpadních kalů, které zde ukládal až do 90. let minulého století podnik Stanum. Dnešní technologie umožňují získat vzácné kovy i z těchto kalů. Ročně by měla firma vytěžit a upravit asi 360.000 tun uložených kalů. Podobný projekt SANAKA už několik let připravuje na Cínovci.
Největším problémem je ale doprava zpracovaného materiálů, zbytkového písku a lithové slídy. Pokud by se nedopravovala dopravníkem, po silnici by to znamenalo až 81 kamionů denně. "Souhlasné stanovisko dáme pouze za předpokladu, že bude zvolena varianta s pásovým dopravníkem," konstatoval náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Karel Jakobec (ODS).
"Pokud by nastalo něco jiného než varianta B (pásový dopravník), půjdeme do takového stavu, že o nás bude slyšet i v Praze," varoval starosta Lokte Zdeněk Bednář (TOP 09). Zarazilo ho, že mezi obeslanými úřady nebyl Loket, historické a turistické město, kterého by se některé varianty dopravy také dotkly. Podobně i město Bečov bylo podle starostky Olgy Halákové (KDU - ČSL) proti kamionové dopravě přes město. Stejný požadavek má i Nové Sedlo.
Jak připomněl starosta Horního Slavkova Alexandr Terek (nez.), město bezplatně převedlo pozemky bývalého odkaliště společnosti Georgia Agricoly, a ta je následně prodala firmě SANAKA. "Od počátku to připomínkujeme, opatření proti hluku, proti prašnosti, dopravní zátěži. Na naši žádost bylo zvažováno i přesunutí areálu. Město má konzistentní názor - přijatelná je pouze varianta B, tedy pásový dopravník. Ostatní varianty jsou pro nás nepřijatelné," shrnul Terek.
Jenže obyvatelé Horního Slavkova, kterých se dnes na veřejném projednávání sešlo mnoho desítek, byli daleko tvrdší. Nejen že nechtěli, aby městem jezdili kamiony, ale chtěli i kompenzaci za zhoršené životní prostředí, které očekávají. "Posudkům nevěřím. Kdo mi pak vrátí zdraví?" ptala se jedna z obyvatelek města. Podle dokumentace má být dopad těžby minimální.
"Kdo zaručí, že až dotěžíte, tak nezkrachujete a necháte to tak? Kdo zaručí, že k rekultivaci skutečně dojde?" ptal se další občan. Podle zástupce investora ale firma musí odvádět peníze na rekultivaci už v průběhu těžby a pokud by rekultivaci neprovedla, o peníze by přišla. Celkové náklady rekultivace by měly být zhruba 6,5 milionu korun.
Záměr těžby se nyní posuzuje z hlediska vlivu na životní prostředí. Teprve pokud získá firma souhlas ministerstva životního prostředí, bude moci požádat o povolení k těžbě a o stavební povolení.
reklama
