The Economic Times: Dohoda navazující na Kjóto by měla omezit další druhy skleníkových plynů

Nové druhy skleníkových plynů by se měly dostat na seznam emisí, které se mají snižovat podle mezinárodních dohod o boji proti změnám klimatu. Látky, které vznikají jako vedlejší efekt výroby televizorů s plochou obrazovkou nebo v některých chladicích zařízeních, zatím představují jen 0,3 % průmyslových emisí vypouštěných bohatými zeměmi. Ale jejich objem stále roste, píše deník The Economic Times.

Svět by měl omezit další plyny pocházející z průmyslové výroby, které přispívají ke změnám klimatu. Zpracovatelský komplex v Doe Run znečisťuje blízké město La Oroya v Peru
Foto: Anna Cederstav/AIDA/Blacksmith Institute

Na zasedání OSN v Ghaně se pro omezování těchto látek vyjádřila většina delegátů. Jedná se plyny, jako je fluorodusík (nitrogen trifluoride) nebo fluorované étery. "Myslím, že je to dobrá myšlenka," prohlásil Yvo de Boer, výkonný tajemník Sekretariátu OSN pro klimatické změny. Podle něj by se měly tyto látky přidat na seznam šesti plynů, jejichž produkci omezuje Kjótská dohoda kvůli snaze zpomalit celosvětové klimatické změny.

"Je logické, že by se měly omezit všechny plyny, které přispívají ke klimatickým změnám," řekl de Boer na zasedání v Ghaně. Díky většímu počtu omezovaných skleníkových plynů prý také jednotlivé země najdou lepší možnost, jak efektivně snížit vlastní příspěvek ke změnám klimatu. Konečné rozhodnutí, zda se další látky ocitnou na seznamu mezinárodní dohody, ale leží na jednotlivých vládách, píše deník The Economic Times.

Srpnové zasedání OSN v Ghaně mělo za úkol připravit detaily nové smlouvy, která by měla nahradit Kjótskou dohodu. Smlouva by měla být hotová do konce roku 2009, platnost Kjóta končí v roce 2012.

Více než 190 zemí světa spolupracuje na mezinárodní dohodě o omezení klimatických změn, které kromě růstu průměrných teplot s sebou nesou také častější povodně, růst hladiny moří nebo rozšiřování pouští. Před více než deseti lety, když vznikala Kjótská dohoda, se její tvůrci zaměřili především na oxid uhličitý, který vzniká při spalování fosilních paliv v průmyslových provozech, teplárenství a také v dopravě. Oxid uhličitý také zůstává hlavním skleníkovým plynem odpovědným za 80 % všech škodlivých emisí. Nicméně časem se k němu přiřadilo pět dalších plynů, např. v průmyslu využívaný oxid dusný a metan, který vypouštějí stáda chovného dobytka, nebo vzniká při rozkladu zelených částí rostlin na skládkách, píše The Economic Times.

Jeden z kandidátů na omezení, fluorodusík, se používá při výrobě polovodičů, například v nových typech plochých obrazovek. Fluorované étery se zase nacházejí v chladicích zařízeních, kde nahradily dříve rozšířené freony, které poškozovaly ozónovou vrstvu.

Další plyny, jako je metylchloroform, se používají při výrobě elektroniky, nebo vznikají jako vedlejší produkt průmyslové výroby. "V tuhle chvíli víme jen velmi málo o zdrojích, současných a budoucích emisích a také o koncentraci těchto plynů v atmosféře," stojí v technické zprávě, která je k dispozici delegátům na zasedání v Ghaně.

Podle této zprávy se v devadesátých letech čekalo, že emise těchto plynů budou velmi nízké. Nicméně od té doby mnohonásobně vzrostly. Podle Yva de Boera není známé, jaký dopad bude mít další omezení emisí na trh s povolenkami, každopádně lze očekávat zvýšený zájem o kredity obchodovatelné v rámci Kjótské dohody.

Podle odpůrců návrhu, bude zavádění monitoringu dalších plynů stát zbytečně mnoho a navíc prý tento nápad odvádí pozornost od důležitějších problémů, píší The Economic Times.

Podle článku agentury Reuters na serveru The Economic Times ze dne 22. 08. 2008.

---

reklama

---