The Guardian: Ve Žluté řece byla vyhubena již třetina rybích druhů
Tato zpráva ještě zvýšila obavy, že čínské veletoky trpí téměř neregulovanou ekonomikou státu v oblasti životního prostředí.
Se svými přibližně 5474 kilometry, vedoucími z Tibetu do Bohaiského moře, je Žlutá řeka často nazývána kolébkou čínské civilizace. Je druhou nejdelší řekou Číny. V minulosti se jí také říkalo „Čínský smutek" kvůli častým záplavám. Dnes je známá jako řeka, na níž dochází k jejímu nadměrnému využívání za účelem zisku přírodních zdrojů. Zásobuje vodou miliony lidí a 15 procent čínského zemědělství, je také silně využívána k výrobě energie.
„Žlutá řeka bývala domovem více než 150 druhů ryb, ale třetina z nich je nyní vyhubena a to včetně některých vzácných druhů," citoval deník People's Daily oficiální vyjádření čínského ministra zemědělství. Podle ministra klesl výlov ryb během několika minulých let o 40 procent. „Hlavní vinu nesou vodní elektrárny, které brání rybám v migraci, pokles vodní hladiny zapříčiněný ojedinělými dešti, intenzivní rybolov a znečištění," dodal ministr.
Minulý měsíc vláda oznámila, že znečištění Žluté řeky roste. V roce 2005 bylo do vody vypuštěno 4,3 miliardy tun odpadních vod, což bylo více než v roce 2004 (3,4 miliardy tun). Více než dvě třetiny vody nebyly vhodné k pití.
Přes přísná varování má ochrana přírody v Číně nízkou prioritu. Na ekonomický růst je naopak kladen velký důraz. Tato politika s sebou nese také dopad na živočišné druhy, které v řekách žijí. V loňském roce vědci oznámili, že v řece Jang-c'-ťiang již nežije delfínovec čínský – to zvýšilo obavy, že lidstvo zřejmě vyhubilo nejvzácnějšího kytovce na světě.
Podle článku Jonathana Wattse na serveru The Guardian z 19. 1. 2007.
reklama
