The Independent: Obyvatele Iráku trápí sucho a hadi
 |
|
|
Zmije paví (Echis carinatus) je jedním ze tří smrtelně nebezpečných hadů vyskytujících se v Iráku.
|
|
| Foto: Saleem Hameed/Wikipedia Common |
Množství hadů napadá lidi a dobytek v jižním Iráku, protože řeky Eufrat a Tigris vysychají a plazi přicházejí o své přirozené prostředí v rákosí. „Lidé jsou vystrašení a odcházejí z domovů,“ říká Jabar Mustafa, lékař a správce, jenž pracuje v nemocnici v jižní provincii Dhi Qar. „Hady jsme vídali i předtím, ale nyní přicházejí v hojných počtech. Napadají buvoly a skot, stejně jako lidi.“ Lékaři v oblasti tvrdí, že bylo usmrceno šest lidí a třináct otráveno.
„Hady jsme viděli už i na silnicích v blízkosti domů a chlévů,“ uvedl Wissam al-Assadi, jeden z městských veterinářů. „Zemědělci k nám chodí pro vakcíny, ale žádné nemáme.“
Obavy jsou oprávněné. V Iráku žijí tři druhy smrtelně nebezpečných hadů:
Zmije paví (Echis carinatus) - Tento had je jeden z nejjedovatějších hadů v oblasti, je odpovědný za většinu smrtelných ušknutí. Kousnutí způsobuje u obětí rozsáhlé vnitřní krvácení. Rozpoznatelná je podle šipkovitého značení na hlavě.
Zmije rohatá (Cerastes cerastes) – Tento pouštní had žije v písčitém terénu a obvykle je k vidění na jihu irácké pouště. Určujícím znakem jsou kostnaté růžky nad očima. Bývá skryta v písku, nad povrchem má jen oči, růžky a nozdry.
Kobra stepní (Walterinnesia aegyptia) - Stejně jako většina kober se snadno přizpůsobí různým stanovištím, v oblibě má místa obydlená lidmi, která jsou bohatá na úkryty i výskyt drobných hlodavců. Tento lesklý had sice konfrontaci aktivně nevyhledává, ale pokud je vyprovokován, dokáže se pohybovat smrtící rychlostí.
Trápení s hady je posledním důsledkem poklesu vody v Eufratu a Tigridu, dvou velkých řek, které po tisíce let činily možným život na vyprahlých rovinách Mezopotámie, jenž v řečtině znamená "mezi řekami". Řeky vysychají, neboť zásobování vodou, která kdysi proudila do Iráku z Turecka, Sýrie a Íránu, je nyní v těchto zemích bržděna hrázemi a používá se pro zavlažování.
Odklonění vody z řek již zničilo velkou část iráckého zemědělství a důsledkem iráckého nedostatku vody může být i jedna z dalších velkých světových přírodních katastrof, podobné např. zničení amazonských deštných pralesů. Rozšiřující se poušt způsobuje časté prachové bouře v okolí Bagdádu a tamějšího letiště.
Zatímco v roce 2000 byla rychlost proudění vody v řece Eufratu 950 metrů krychlových za sekundu, v letošním roce hodnota spadla na pouhých 230 m³/s.
V minulosti měl Irák zásobu vody ve vlastních přehradách, ale tyto nádrže jsou nyní téměř vyčerpané, a tak neumožňují deficit vyrovnat. Celková vodní rezerva ve všech iráckých přehradách byla na začátku května jen 11 miliard metrů krychlových, v porovnání s více než 40 miliardami před třemi lety. Jedna z největších přehrad v zemi na Eufratu na Haditha v západním Iráku poblíž syrských hranic, které měla před dvěma lety osm miliard m³, nyní má už jen dvě miliardy.
Podle článku As Iraque runs dry, a plague of snakes is unleashed vydaného 15. června 2009 na The Independent.
reklama
