The Observer: Podle vědců přinesou změny klimatu zemětřesní, tsunami a sopečné výbuchy
 |
|
|
Alpy prý čekají častější laviny, protože skalní stěny, které brání ledovcům v pohybu, budou nestabilní. Ledovec Aletsch ve švýcarských Alpách
|
|
| Foto: Tallin/Wikimedia Commons |
Mezinárodní tým vědců přináší důkazy, že klimatické změny neovlivní jen atmosféru, moře a oceány, ale také změní geologii Země. Podle nich bude v budoucnu planetu sužovat častější a silnější zemětřesení, vlny tsunami, laviny a vulkanická činnost.
Tající ledovce způsobí laviny, záplavy a rozsáhlé odplavení půdy v Alpách a dalších horských regionech, přívalové deště povedou k rozsáhlé erozi půdy ve Velké Británii, zatímco mizející grónská a arktická ledová pokrývka způsobí posuny půdy pod hladinu. Ty mohou vyvolat vlny tsunami, které by mohly zasáhnout moře kolem Británie. Ve stejnou chvíli by ubývání ledové pokrývky na pólech mohlo vyvolat změny tlaku na zemskou kůru, což by vedlo k vulkanickým erupcím po celém světě, píše týdeník The Observer.
„Spikly se proti nám nejen oceány a atmosféra, s rostoucími teplotami, silnými bouřemi a záplavami, ale vypadá to, že se k nim připojí i zemská kůra,“ řekl Observeru Bill McGuire, ředitel Benfieldova centra výzkumu rizik na UCL. McGuire je jedním z organizátorů londýnské konference o geologickém nebezpečí způsobeném změnami klimatu. Ta začne 15. září, některé poznatky ale organizátoři zveřejnili již teď.
Závěry o častější aktivitě sopek v důsledku mizení ledové pokrývky pólů představil David Pyle z Oxfordské univerzity. „Poslední doba ledová se odehrála před 12 tisíci až 15 tisíci lety, pak se ledová pokrývka Evropy dramaticky zmenšila,“ řekl Observeru Pyle. „Dopad na kontinentální geologické poměry může být měřen skokovým nárůstem sopečné činnosti, ke kterému tenkrát došlo,“ říká Pyle. Jako příklad uvádí vznik jezera Laacher, které se zformovalo před 12 900 lety na místě obrovského kráteru vzniklého sopečným výbuchem. Vědci nyní intenzivně studují oblast Chile a Aljašky, kde dochází k rychlému úbytku ledové pokrývky a kde by také mohlo dojít k sopečné aktivitě.
Minulý týden v časopise Science zveřejnili studii týmu z univerzity Severní Arizona, podle které je nynější teplota v Arktidě nejvyšší za posledních 2 000 let. Ledová pokrývka mizí v obrovském rozsahu a to by mohlo mít další dopad na geologii Země. Podle Marca Maslina z UCL by se v důsledku tání mohlo uvolnit obrovské množství metanu, dosud zadržovaného v trvale zmrzlé půdě v oblastech dalekého severu nebo Sibiře. „Tato skladiště v současnosti tají a uvolňuje se z nich metan,“ řekl Observeru Maslin. Podle něj je možné pozorovat, jak metan probublává na hladinu v jezerech na Sibiři. Metan je přitom velmi agresivní skleníkový plyn, zhruba 25 krát silnější než oxid uhličitý.
Problém je podle Maslina i s uvolňováním zásob metanu ukrytých pod mořskou hladinou. K tomu může dojít v důsledku tání ledovců v Arktidě a okolí Grónska. Odlamování ledovců a velké pohyby půdy mohou vyvolat obdobné jevy i pod hladinou moře, kde může dojít k proražení mořského dna a k následnému uvolnění metanových rezervoárů. Existuje také nebezpečí zemětřesení způsobené rozpadem ledovců. To by mohlo způsobit vlny tsunami na pobřeží Chile, Nového Zélandu nebo newfoundlandském pobřeží Kanady. Tvrdí to Tony Song z NASA.
Konference chce také upozornit na problém tání ledu v horských oblastech. Podle Jasper Knighta z Exeterské univerzity čekají například Alpy častější laviny. Skalní stěny, které brání ledovcům v pohybu, budou prý nestabilní kvůli tomu, jak bude ubývat ledu. Tání ledu způsobí lokální záplavy a také pohyby půdy.
Podle článku Robin McKie Climate change: melting ice will trigger wave of natural disasters The Observer 06. 09. 2009.
reklama
Online diskuse
klimatické trendy - 7. 9. 2009 - AlešSoučasný vývoj klimatu vypadá asi takto:Jsme na konci doby meziledové a klima se díky tomu ochlazuje tzv. malá doba ledová , která trvala cca 500 let do roku 1850 byla způsobena slabou sluneční aktivitou a byla jednou z nejchladnějších fází našeho meziledového období(Holocénu) I přes nejsilnější sluneční aktivitu ve 20 století a údajné oteplování klimatu vlivem člověka jsme nepřekonali teploty tzv. Holocenského optima v první polovině holocénu ( období neolitu) ani Římské klimatické optimum (cca v roce 0 ) a pravděpodovně ani Středověkké klimatické optimum. Lze jednoznačně dokázat, že dlouhodobý trend změn v našem Holocénu teplot je sestupný ! ( a nedošlo k žádné katastrofě v době vyšších teplot než jsou ty dnešní) V současné době prudce klesla sluneční aktivita - oteplovat se nebude. Obsah metanu v atmosféře nestoupá. k. CO2 díky člověku sice stoupá , ale lineární stoupání koncentrací skleníkových plynů není dobrým ukazatelem jejich vlivu na klima , důležitá je relativní změna koncentrace. Když už máte něčeho hodně - ještě to rychle zvyšovat je obtížné navíc biosféra odčerpává z atmosféry stále více a více GT CO2 ročně. Pokud se ochladí tento trend ještě zesílí, protože se sníží přirozené emice CO2. Vliv člověka na klima jestli je nějaký bude klesat a ne stoupat ! Obávat se prudkých vzestupů teplot není na místě, v současné době jsou tu máme 3 ochlazující vlivy: nastupující trend slabé aktivity slunce, oceánské proudění ( 30 letý cyklus) a pokračující dlouhodobý trend ochlazování díky poloze země slunce. CO2 podle historických zkušeností tohle nedokáže zvrátit. Určitá část vědců jako pan Metelka je přesvědčena, že klima je velmi citlivé na zvyšující se koncentrace CO2 , protože cca od 70tých let 20. století do roku 2000 se oteplovalo, jenže od r. 2000 stoupá k. CO2 vesele dál a oteplovat se přestalo a když se poslední roky začíná ochlazovat , nelze tento fakt již dále ignorovat. Proto rychle přibývá vědců , kteří nevěří předpovědím mezivládního panelu pro klimatické změny a oni také nevycházejí neboť se zastavením trendu oteplování nikdo nepočítal. Máme tu tedy 2 zcela odlišné předpovědi oteplování v podobě IPCC a předpověď Davida Archibalda a dalších o nastupujícím trendu snižujících se teplot. Zatím Archibaldovy vyšlo prudké snížení solární aktivity a jeho předpověď byla 100% odlišná oproti předpovědi NASA z roku 2006, které předpovídala naopak velmi silnou sluneční aktivitu. Trend snížení globálních teplot na zemi vlivem snížené sluneční aktivity by se měl začít plně projevovat až po roce 2010. Pokud hodnotím úspěšnost předpovědí pak by se měla NASA jít školit k Davidu Archibaldovi neboť jeho předpověď zatím vychází na 100% a nemusí jí měnit a jim od roku 2006 zatím nevyšla ani jedna předpověd a v začátku nechytli ani trend změny . V roce 2006 se množily zprávy o tom jak nás bude ohrožovat silná sluneční aktivita a jevy s tím spojené.... http://www.osel.cz/index.php?clanek=1755 Podobně k smíchu mám asi bude připadat za několik let i tato zpráva... ještě odkazy : předpověď solární aktivity z NASA http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=2126&img=1142064274.jpg a Davida Achchibalda z roku 2006 http://www.davidarchibald.info/ |
