The Observer: Podle vědců přinesou změny klimatu zemětřesní, tsunami a sopečné výbuchy

Alpy prý čekají častější laviny, protože skalní stěny, které brání ledovcům v pohybu, budou nestabilní. Ledovec Aletsch ve švýcarských Alpách Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Tallin/Wikimedia Commons

Mezinárodní tým vědců přináší důkazy, že klimatické změny neovlivní jen atmosféru, moře a oceány, ale také změní geologii Země. Podle nich bude v budoucnu planetu sužovat častější a silnější zemětřesení, vlny tsunami, laviny a vulkanická činnost.

Tající ledovce způsobí laviny, záplavy a rozsáhlé odplavení půdy v Alpách a dalších horských regionech, přívalové deště povedou k rozsáhlé erozi půdy ve Velké Británii, zatímco mizející grónská a arktická ledová pokrývka způsobí posuny půdy pod hladinu. Ty mohou vyvolat vlny tsunami, které by mohly zasáhnout moře kolem Británie. Ve stejnou chvíli by ubývání ledové pokrývky na pólech mohlo vyvolat změny tlaku na zemskou kůru, což by vedlo k vulkanickým erupcím po celém světě, píše týdeník The Observer.

„Spikly se proti nám nejen oceány a atmosféra, s rostoucími teplotami, silnými bouřemi a záplavami, ale vypadá to, že se k nim připojí i zemská kůra,“ řekl Observeru Bill McGuire, ředitel Benfieldova centra výzkumu rizik na UCL. McGuire je jedním z organizátorů londýnské konference o geologickém nebezpečí způsobeném změnami klimatu. Ta začne 15. září, některé poznatky ale organizátoři zveřejnili již teď.

Závěry o častější aktivitě sopek v důsledku mizení ledové pokrývky pólů představil David Pyle z Oxfordské univerzity. „Poslední doba ledová se odehrála před 12 tisíci až 15 tisíci lety, pak se ledová pokrývka Evropy dramaticky zmenšila,“ řekl Observeru Pyle. „Dopad na kontinentální geologické poměry může být měřen skokovým nárůstem sopečné činnosti, ke kterému tenkrát došlo,“ říká Pyle. Jako příklad uvádí vznik jezera Laacher, které se zformovalo před 12 900 lety na místě obrovského kráteru vzniklého sopečným výbuchem. Vědci nyní intenzivně studují oblast Chile a Aljašky, kde dochází k rychlému úbytku ledové pokrývky a kde by také mohlo dojít k sopečné aktivitě.

Minulý týden v časopise Science zveřejnili studii týmu z univerzity Severní Arizona, podle které je nynější teplota v Arktidě nejvyšší za posledních 2 000 let. Ledová pokrývka mizí v obrovském rozsahu a to by mohlo mít další dopad na geologii Země. Podle Marca Maslina z UCL by se v důsledku tání mohlo uvolnit obrovské množství metanu, dosud zadržovaného v trvale zmrzlé půdě v oblastech dalekého severu nebo Sibiře. „Tato skladiště v současnosti tají a uvolňuje se z nich metan,“ řekl Observeru Maslin. Podle něj je možné pozorovat, jak metan probublává na hladinu v jezerech na Sibiři. Metan je přitom velmi agresivní skleníkový plyn, zhruba 25 krát silnější než oxid uhličitý.

Problém je podle Maslina i s uvolňováním zásob metanu ukrytých pod mořskou hladinou. K tomu může dojít v důsledku tání ledovců v Arktidě a okolí Grónska. Odlamování ledovců a velké pohyby půdy mohou vyvolat obdobné jevy i pod hladinou moře, kde může dojít k proražení mořského dna a k následnému uvolnění metanových rezervoárů. Existuje také nebezpečí zemětřesení způsobené rozpadem ledovců. To by mohlo způsobit vlny tsunami na pobřeží Chile, Nového Zélandu nebo newfoundlandském pobřeží Kanady. Tvrdí to Tony Song z NASA.

Konference chce také upozornit na problém tání ledu v horských oblastech. Podle Jasper Knighta z Exeterské univerzity čekají například Alpy častější laviny. Skalní stěny, které brání ledovcům v pohybu, budou prý nestabilní kvůli tomu, jak bude ubývat ledu. Tání ledu způsobí lokální záplavy a také pohyby půdy.

Podle článku Robin McKie Climate change: melting ice will trigger wave of natural disasters The Observer 06. 09. 2009.