The Star: Bush chce méně ropných paliv, důvodem ale nejsou klimatické změny
Snižování závislosti na dodávkách ropy ze Středního východu by mělo zahrnovat nové technologie a energeticky účinnější uhelné i jaderné elektrárny, ale také širší využívání solárních panelů, větrných elektráren a hydroelektráren. "To je velmi dobrá zpráva, využití sluneční energie, větru a dalších zdrojů čisté energie je velký krok kupředu," komentuje prezidentský projev Hans Joachim Schellnhuber, ředitel Postupimského institutu výzkumu dopadů klimatických změn. Americký prezident ve své řeči uvedl, že chce zlepšit národní bezpečnost snížením závislosti na ropě dovážené z politicky nestabilních zemí. Prohlásil také, že tento plán "zlepší životní prostředí".
Jenže podle ekologů jeho plán není veden obavou o změny klimatu, ke kterým přispívá spalování uhlíkových paliv. "Nicméně by tyto kroky skutečně mohly pomoci v boji proti klimatickým změnám," říká Schellnhuber. "Možná že se na konci Bushova mandátu v roce 2009 dočkáme skutečných politických rozhodnutí na ochranu klimatu bez toho, aby americká vláda dokázala tento problém vůbec přijmout." Spojené státy jsou největším producentem skleníkových plynů a v roce 2001 odmítly ratifikovat Kjótskou dohodu o snižování emisí, protože by její plnění poškodilo americkou ekonomiku.
Podle Paala Prestruda, ředitele Centra pro mezinárodní výzkum klimatu a životního prostředí v Oslu, nejde o žádný posun k ekologičtější politice USA. Podle něj Bush v projevu neřekl, že bude snižovat objem spotřebovávaných energií. Americké emise narostly od roku 1990 do roku 2003 o 13 %, což je mnohem horší výsledek než u zemí, jako je Španělsko, Portugalsko, Kanada nebo Řecko, které Kjótskou dohodu podepsaly. Prezident Bush prohlásil, že USA zvýšily podporu výzkumu čisté energie a od roku 2001 za ní utratily téměř 10 miliard dolarů. Někteří odborníci se však domnívají, že zaměření na výzkum a nové technologie není tak účinné jako zavedení limitů a možností obchodovat s emisemi skleníkových plynů, což umožňuje Kjótská dohoda.
Bushovy návrhy vítá také Richard Tarasofsky z britského think-tanku Program pro energie, životní prostředí a rozvoj. Podle něj však "blednou ve srovnání s tím, co je skutečně potřeba udělat k odvrácení nebezpečí klimatických změn." Podle Tarasofského se účinná politika nemůže obejít bez jasně daných limitů a přesně definovaných cílů.
Podle článku Alistera Doyla The Star 01. 02. 2006.
reklama
