TI: Domácí mazlíčci mají horší ekostopu než automobil

Roční ekologická stopa vychází podle Valeových u středně velkého psa na 0,84 hektaru. Což je dvakrát více než ekostopa terénního automobilu. Licence: GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)
Foto: Luis Miguel Bugallo Sánchez/Wikimedia Commons

Valeovi jsou odborníky na trvale udržitelný život na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu. Ve své knize "Time to Eat the Dog: The Real Guide to Sustainable Living" (Čas sníst psa: Skutečný průvodce udržitelným žitím) vypočítávají, jak je chov domácích mazlíčků nešetrný k životnímu prostředí.

Podle jejich porovnání nejoblíbenějších značek psího žrádla sežerou psi ročně kolem 164 kilogramů masa a 95 kilogramů obilnin. Když se spočítá, kolik půdy je potřeba pro chov zvířat a pěstování obilí, vychází roční ekologická stopa středně velkého psa na 0,84 hektaru. Což je dvakrát více, než 0,41 hektaru. Tedy dvakrát víc, než kolik potřebuje automobil s pohonem všech čtyř kol a objemem motoru 4,6 litru, který za rok najezdí 10 000 kilometrů, a to včetně energie, která je potřeba na výrobu auta, píší Times of India. Závěry knihy potvrdil i Johna Barett ze Stockholm Environment Institute v Yorku ve Velké Británii. „Vlastnění psa se ukazuje jako skutečně poněkud výstřední, zejména kvůli velké ekostopě vzniklé spotřebou masa,“ vysvětluje Barret

Psi nejsou ovšem jediní hříšníci. Kniha novozélandských autorů dále tvrdí, že ekostopa domácí kočky odpovídá 0,15 globálního hektaru za rok a dva křečci odpovídají spotřebě plasmové televize. Podle knihy i skromná akvarijní rybka odpovídá spotřebě dvou mobilních telefonů.

Nicméně podle Rehy Huttinové, prezidentky francouzské nadace na ochranu práv zvířat, by domovy bez mazlíčků měly na lidi devastující dopad. „Domácí zvířata působí proti depresím, pomáhají nám se lépe vyrovnat se stresem a jsou společníky pro starší lidi,“ řekla agentuře AFP. Podle ní může každý člověk svoji ekostopu dobrovolně zmenšit, například se vzdát jízdy autem nebo masa. Na druhou stranu si může pořídit malou kočku, aby mu pomáhala snášet osamělost.

Environmentální dopad domácích zvířat však není omezen jen na jejich uhlíkovou stopu, podle Valesových kočky a psi také mohou ničit přírodu, roznášet nemoci a znečisťovat vodní toky. News Scientist uvádí, že ve Velké Británii 7,7 milionu koček každý rok zabije a sežere 188 miliónů volně žijících živočichů, tedy průměrně 25 ptáků, žab nebo drobných savců na kočku a rok.

Psi zase snižují biodiverzitu v místech, kde je jejich páníčkové venčí. Vysoká úroveň bakteriálního znečistění ve vodních tocích je prý způsobená psími výkaly. Kvůli tomu je voda nepitná a také dochází ke sníženému obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě, čímž trpí vodní živočichové. Kočičí výkaly jsou ještě toxičtější. Majitelé, kteří sypou podestýlku do záchodu, mohou za infekce u mořských vyder a dalších živočichů kvůli toxoplazmóze, která způsobuje onemocnění mozku.

Jako řešení se nabízí především změnit způsob výživy zvířat, tedy především ubrat kvalitního masa. Podle Roberta Valea by pomohlo, kdyby například kočičí žrádlo namísto čistého masa obsahovalo rybí hlavy nebo další zbytky. Potom by byla zátěž životního prostředí významně nižší. Vale také doporučuje nevodit psa na procházky do míst, kde žije hodně živočichů nebo nepouštět kočky na noční lov z domu.

Nejlepší cestou, jak snížit ekostopu, je prý rozhodnout se pro zvíře, které bude mít dvojí přínos. Například slepice může kompenzovat dopad tím, že snáší vajíčka. Králík zase může skončit jako nedělní oběd.

Podle článku „Pets can be your worst enemy“ zveřejněného na serveru Times of India 21. 12. 2009