Trosky čínské rakety vstoupí do zemské atmosféry pravděpodobně o víkendu
Raketu Dlouhý pochod 5B vypustila Čína v neděli, aby dopravila na nově budovanou čínskou vesmírnou stanici laboratorní modul. Byl to třetí let nejsilnější čínské rakety od premiérového startu v roce 2020.
Stejně jako v předchozích dvou případech hlavní stupeň rakety- který je 30 metrů dlouhý a váží 22 tun - padá po splnění svého úkolu neřízeně k Zemi.
Podle expertů je pravděpodobné, že se tento obří kus vesmírného odpadu v atmosféře rozpadne a z větší části shoří. Zbylé trosky dopadnou na plochu o délce 2000 kilometrů a šířce asi 70 kilometrů, uvedli podle agentury Reuters analytici z výzkumného centra Aerospace se sídlem nedaleko Los Angeles.
Pravděpodobné místo dopadu trosek je nemožné určit předem, experti ale budou schopni krátce předem zúžit potenciální zónu dopadu.
V souvislosti se sestupem trosek čínské rakety dnes vydala varování EASA. Podle některých vypočítaných trajektorií by se totiž zbytky rakety mohly dostat do vzdušného prostoru nad jihem Evropy. Agentura vyzvala státy a úřady pro civilní letectví v jednotlivých zemích, aby situaci pravidelně monitorovaly a upravily bezpečnostní varování v souvislosti s novými a přesnějšími prognózami.
Poslední projekce předpokládají návrat do zemské atmosféry kolem 02:24 SELČ v neděli, plus nebo minus 16 hodin, sdělilo centrum Aerospace. Existuje velká šance, že oblast dopadu bude neobydlená vzhledem k tomu, že 75 procent zemského povrchu tvoří moře, oceány, pouště či džungle, řekl analytik Aerospace Ted Muelhaupt.
Může se ale stát, že úlomky dopadnou na osídlenou oblast, jako tomu bylo v květnu 2020, kdy části jiné čínské rakety Dlouhý pochod 5B skončily v Pobřeží slonoviny, kde poškodily několik budov, aniž někoho zranily, dodal Muelhaupt.
Muelhaupt připomněl, že Spojené státy a většina dalších zemí vysílajících své aparáty do vesmíru investují do návrhů raket tak, aby se takovýmto nekontrolovaným sestupům vyhnuly.
reklama
Japonci vypustili do vesmíru první dřevěnou družici, může nahradit ty kovové
Rozkvět života na Zemi způsobila planetka o velikosti čtyř Mount Everestů 
Meteorický roj Perseid vrcholí 12. a 13. srpna. Spatříme také jasné planety