TVNZ: Asii by měly chránit soudní dvory pro ekologické zločiny

Ilegální těžba nerostů, kácení stromů a intenzivní rybolov jsou na Filipínách závažnými problémy, ale jen velmi málo hříšníků je skutečně potrestáno. Nad firmami porušujícími zákon přimhouří úřady za peníze oko nebo na soud vůbec nedojde, protože tribunály jsou přetížené. Přednost před řešením kauz týkajících se životního prostředí totiž dostávají občanské a kriminální případy. "Chceme skutečně ukázat, že řešení environmentálních zločinů je pro nás prioritou, a proto chceme okamžitě posílit vymáhání práva," říká předseda soudu Jose Midas Marquez. "Vypadá to, že mnoho z těch, kteří porušují zákon, nemá žádnou obavu z trestu, protože většina z nich nikdy potrestána nebyla," dodal. Podle něj budou exemplární tresty fungovat jako budíček pro všechny ostatní.

Znečištění vody, špatný stav kanalizace a znečištění ovzduší stojí Filipíny podle nedávné studie Světové banky asi 14 miliard filipínských pesos (téměř sedm miliard korun). Právníci, kteří se environmentálními případy zabývají, si od nového soudu slibují více žalob na znečišťovatele a zvýšení povědomí o ekologických zákonech. Podle jednoho z nich, Antonia Oposy juniora, se na Filipínách vyšetří pouhé jedno procento takových zločinů. Důvodem je prý nezájem nebo nedostatek politické vůle, píše agentura Reuters.

Filipínský soud je výsledkem konference zemí z bloku Asie-Pacifik, jejichž zástupci se sešli v Bangkoku. Na třídenním setkání tam více než osmdesát soudců a právních expertů ze čtyřiceti zemí zkoumalo, jak zvýšit vymahatelnost ekologických zákonů v tomto regionu.

Soudy a tribunály pro environmentální zločiny vznikly i v dalších zemích, např. v Austrálii, Bangladéši, Thajsku, Pákistánu, Indii a na Novém Zélandu. Problémem těchto zemí je, že zákony sice existují, ale v praxi je nikdo nevyužívá. Právník M. C. Mehta řekl agentuře Reuters, že v Indii existuje v právních předpisech na dvě stovky ekologických zákonů, ale nikdo podle nich nesoudí. "V Indii se místo prosazování práva znečišťovatelům ustupuje," prohlásil Mehta. Podle něj je pro Indii v tuto chvíli důležitější ekonomický růst než ochrana životního prostředí, píše agentura.

Přitom právě v Indii již soudní tribunál pro životní prostředí nějakou dobu existuje. Nicméně podle Mehty je zcela bezzubý, protože mu chybí skutečné vedení. Navíc soudci jsou prý méně nezávislí než u jiných soudů a jejich práce je méně ohodnocena.

V Thajsku se k ekologickým soudním dvorům od jejich vzniku v roce 2004 dostalo více než tisíc případů. Většina z nich však stále putuje mezi právníky a soudci.

Podle článku agentury Reuters zveřejněném na serveru tvnz.co.nz dne 14. 01. 2008