USA: Emise zvýšíme, na klimatické změny se adaptujeme
Zpráva, kterou vypracovala americká Agentura na ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency - EPA), vyvolala značnou pozornost světových agentur. Například agentura Reuters upozornila, že zpráva překvapivě podpořila to, co mnoho vědců tvrdí již dlouhou dobu: totiž že emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností jsou jednou z příčin změny klimatu. Sdělovací prostředky si všímají také toho, že EPA o své studii nevydala žádnou tiskovou zprávu. Britský deník Guardian proto označil způsob zveřejnění dokumentu za tajnůstkářský.
Zpráva ovšem ve skutečnosti nepředstavuje žádný podstatný přelom v politice Bushovy vlády. Dokonce ani přiznání souvislosti mezi lidskou aktivitou a změnami klimatu není horkou novinkou - zpráva se v tomto bodě odvolává na studii Národní výzkumné rady z loňského roku. Národní výzkumná rada je vědeckotechnický poradní orgán americké vlády, na vládě je však nezávislá - převzetí jejího stanoviska do zprávy EPA (která je součástí vlády) tedy znamená, že republikánští politici oficiálně uvěřili americkým vědcům.
V textu zprávy je opakovaně zdůrazněno, že naše poznání fungování zemského klimatu je velmi neúplné a uvádí, že USA poskytují asi polovinu celosvětových financí vynakládaných na výzkum klimatu a klimatických změn.
EPA studii nevypracovala sama od sebe, ale v rámci povinností, které pro USA vyplývají z členství v Rámcové konvenci OSN o klimatických změnách (United Nations Framework Convention on Climate Changes - UNFCCC). Členské státy totiž mají povinnost v pravidelných intervalech předkládat sekretariátu UNFCCC zprávy, ve kterých informují o produkci skleníkových plynů a o opatřeních, které podnikly a hodlají podniknout proti klimatickým změnám. 28. května letošního roku byla zpráva EPA prostřednictvím amerického ministerstva zahraničí předána OSN. (Pro zajímavost, Česká republika svoji zprávu poskytla OSN 28. prosince 2001.)
Zpráva, jejíž plný titul zní "Třetí národní sdělení Spojených států amerických v rámci UNFCCC", uvádí, že v období 1990 - 1999 vzrostly americké emise skleníkových plynů asi o 12 procent a emise oxidu uhličitého, který vzniká při spalování fosilních paliv, o 13 procent (dalšími skleníkovými plyny jsou mj. metan, oxid dusný a ozón). V období let 2000 - 2020 mají USA dosáhnout dalšího dramatického růstu emisí skleníkových plynů - o 43 procent, resp. o trochu méně (zhruba o 40 procent), pokud bude účinný plán prezidenta Bushe na zpomalení růstu emisí. Pokud by se ovšem Spojené státy rozhodly přistoupit ke Kjótskému protokolu, musely by snížit průměrné roční emise za období 2008 - 2012 o 7 procent oproti roku 1990.
Podle EPA však USA chtějí snížit "intenzitu skleníkových plynů" v rámci americké ekonomiky. To znamená, že na jednotku amerického hrubého domácího produktu (HDP) bude emitováno méně skleníkových plynů. Cílem nové iniciativy, kterou prezident Bush oznámil v únoru letošního roku, je dosáhnout během deseti let poklesu výše zmíněné intenzity o 18 procent. Přitom za období 1990 - 2000 pokleslo množství skleníkových plynů na jednotku HDP o 17 procent a i bez prezidentovy iniciativy by během příštího desetiletí mělo klesnout o dalších 14 procent.
"Třetí národní sdělení" také připouští, že klimatické změny nepříjemně postihnou USA. Průměrné teploty se v 21. století zvýší o 3 až 5 stupňů Celsia. Mezi nejohroženější ekosystémy patří podle zprávy alpské louky ve Skalistých horách, které patrně v některých oblastech zcela zmizí. Lesy na jihovýchodě Spojených států zaznamenají velké změny ve druhovém složení. Téměř všechny oblasti USA budou ohroženy suchem, některé i záplavami a zhoršením kvality vody.
Zvýšení hladiny moře ohrozí přímořské oblasti a tání dříve věčně zmrzlé půdy způsobí vážné problémy na Aljašce. Dopady na zdraví obyvatel, které bude ohroženo jak novými nemocemi, tak samotnými klimatickými jevy (vedro, povodně, bouře), mají být podle zprávy minimalizovány příslušnými protiopatřeními - jak zpráva doslova uvádí "od systémů úpravy vody až po kryty pro případ nouze". Američané se o výsledky svých výzkumů v oblasti adaptace na klimatické změny hodlají podělit i s dalšími zeměmi, což má být podle zprávy obzvlášť užitečné pro rozvojové země.
Po zveřejnění zprávy vyvolalo kontroverzi vyjádření prezidenta Bushe. Když se ho novináři 4. června dotazovali na jeho postoj ke zprávě, označil ji za produkt vládní "byrokracie" a zdůraznil, že jeho vláda nezmění svůj odmítavý postoj ke Kjótskému protokolu. Za tento svůj přístup sklidil kritiku od bývalého viceprezidenta USA Alberta Gora, který prohlásil, že prezident podléhá tlaku mocných zájmových skupin, které řídí Republikánskou stranu. Nicméně podle zpráv a citací, které máme k dispozici, americký prezident explicitně nepolemizoval se zněním zprávy. Té se naopak dostalo výslovné kritiky od představitele amerického ropného průmyslu. Podle agentury Reuters byl Russel Jones, ekonom z American Petroleum Institute, nespokojen s tím, že zpráva konkrétně uvádí, jaké následky by globální oteplování znamenalo pro jednotlivé regiony USA. "Prostě si nemyslíme, že to současná věda může zjistit," cituje Jonese Reuters.
reklama
Papírování na úřadech bude méně, přichází ISPOP